Mám přátele, které nazývám šetřivými. Šetří doslova na všem. Na jídle, na oblečení. Nejsou to žádní chudáci, jsou to poměrně zámožní lidé. Peníze u nich nikdy nechybí. Právě proto si mohou dovolit ledacos.
Já k nim chodím jen při zvláštních příležitostech. Jindy si jen tak zavoláme. Před měsícem mě pozvali na narozeniny. Šla jsem tam a domů jsem se vrátila hladová.
V ten den jsem si ráno zabalila dárek, který jsem koupila už před týdnem, a vyrazila do práce. Kolem čtvrté mi kamarádi zavolali, že už mám přijít na oslavu. Tak jsem k obědu vypila jenom kafe a dala si dva koláčky nic víc, abych měla hlad a mohla si při oslavě pořádně pochutnat.
Přišla jsem k nim dříve, než bylo domluveno. Předala jsem dárek, popřála hodně zdraví a štěstí a se smíchem přiznala, že mám přímo vlčí hlad, protože jsem kvůli jejich oslavě skoro nejedla. Kamarád se zasmál a odpověděl, že je samozřejmě všechno připravené.
Bylo nás šest, plus hostitelé. Vstoupili jsme do obývacího pokoje a já si všimla, že není prostřený stůl. Bylo jasné, že připravili tzv. švédský stůl. Židle žádné, jen malá pohovka. Bylo by fajn si po práci sednout ke společné večeři, v klidu, ale takto jsme se všichni mačkali na gauči. Nicméně, bufet je bufet.
Kolega donutil udělat malý kulatý stoleček, na kterém se skvěly chlebíčky a jiné dobroty. Tehdy mi bylo líto, že jsem k obědu měla jen dva suché koláčky.
Na stole bylo několik malých talířků a já se ani nestyděla, že jsem začala rovnou počítat plátky uzeniny. Na každém talíři bylo osm plátků osm plátků vysočiny (tu já mám fakt ráda), osm plátků šunky a osm kousků sýra. Rajče a okurka, také každé na osm plátků. Všechno nakrájeno na tenoučké, téměř průsvitné plátky, ale hezky naaranžované. Jo a ještě dvě miniaturní misky s bramborovým salátem. Ovoce každý přesně jeden kousek. A na závěr slavnostně stála na stole láhev vína. Takže jezte a pijte, vážení hosté.
Seděla jsem a žvýkala kousek salámu se sýrem a hlad jsem měla pořád! Ani mi nechtělo pít, bála jsem se, že bez pořádného zakousnutí brzy omdlím. Kámoš nakonec řekl: Donesu něco teplého. Zaradovala jsem se konečně něco pořádného k jídlu. Paní domu přinesla teplý chod.
Na malém talířku byly smažené brambory a jedno malé kuřecí stehýnko skutečně jen jedno! Už to bylo spíš k smíchu. Aspoň dort měl obvyklou velikost. Celkově jsme se dobře bavili, ale za hodinu a půl jsem vyrazila domů s ukrutným hladem.
Po cestě jsem se stavila v Albertu a nakoupila něco pořádného. Doma jsem si udělala poctivou večeři. Takto moji kamarádi ušetřili na hostech.
Proč vůbec někoho zvát na narozeniny, když je nechcete nebo neumíte pořádně pohostit?