Můj nevlastní otec mě vyhazuje z domu mých rodičů. Nejvíc mě frustruje, že moje vlastní maminka stojí na jeho straně.

Dobré zprávy

Je mi 21 let. Před pěti lety si máma přivedla domů svého druhého manžela. Od prvního okamžiku mi nebyl sympatický. Dělá uklízeče. Přišel k nám domů s dvěma kufry, ale už od začátku mi začal rozkazovat a dávat lekce. Je mi z něj zle. Nechápu, co na něm máma vidí. Má mizerný plat a ještě posílá alimenty své bývalé manželce. Nikdy jsme si k sobě cestu nenašli. Nejprve jsem mlčela, ale pak jsme se začali hádat. Po maturitě jsem se dostala na lékařskou fakultu na denní studium.

Už od malička jsem snila o tom, že budu lékařkou. Snažím se učit co nejlépe, i když studium medicíny je dost náročné. Dokonce jsem dostala stipendium. Před půl rokem mi ten chlap začal vyčítat, že jim jen parazituju na krku: Jsi dospělá, ale pořád visíš své mamince na zádech, nemusíme tě živit a šatit; já ve tvém věku už dávno pracoval. Podle něj bych si měla najít práci a pomoct jim s penězi, protože jim doma peníze nestačí. Nejhorší je, že máma mu dává za pravdu, snaží se mě převychovávat a tlačit mě do správných kolejí.

Máma mi řekla: Měla bys najít nějakou brigádu, je to pro nás těžké tě dál živit, nejsme z kamene. Před dvěma dny večer ten chlap prohlásil, že dospělé děti by měly bydlet samy, ne s rodiči. Zůstala jsem překvapeně zírat na mámu. Mlčela, takže s ním souhlasila.

Odešla jsem do svého pokoje. Druhý den máma začala rozhovor o včerejšku: Je to pro mě strašně těžké, stojím před rozhodnutím. Pořád se hádáme, děláš scény a nedokážeš držet jazyk za zuby. Já chci mít konečně trochu klidu. On má pravdu, jsi už dospělá a měla bys bydlet sama. Máš měsíc na to, abys našla místo, kde budeš bydlet sama. Jsem v šoku. Nikdy by mě nenapadlo, že mě máma takhle vyžene z domu. Nikdy jí to neodpustím.

Rate article
Add a comment