Vsadila svou svobodu proti jeho milionům!
Tenhle příběh se rozplétal na podivné noční parkovišti luxusního golfového resortu za Prahou, kde se vůně kubánských doutníků míchala s hořkým pachem spálených pneumatik a špetkou starých peněz, jakoby byl celý svět předělaný do podivného filmu.
Scéna 1: Výzva
Viktor archetyp českého krále podnikatelů v dokonale nažehleném saku stál v kruhu svých zámožných známých. V ruce třásl blyštivými klíčky od zlatého sporťáku, co vypadal, jako by do něj někdo převlékl polní kapli ve stylu baroka. Jakmile zahlédl Martinu, mladou parkovačku s copem, ušklíbl se a s protivně triumfálním gestem jí hodil klíče do vzduchu.
Vsadím se, že takové auto jsi v životě ani neviděla zevnitř, natož aby jsi ho řídila, rozlehl se jeho hlas parkovištěm. Přátelé popíjeli sekt z vysokých sklenic a chechtali se jako hyeny u řeky Labe.
Scéna 2: Sázka
Martina tichounce chytila klíčky jednou rukou. Oči měla klidné jako hladina rybníka u Popovic. Viktor mezi oblaky dýmu z doutníku přišel blíž:
Padesát tisíc euro, když zvládneš tohle zvíře zaparkovat bokem tamhle mezi ty dvě Škodovky Superb. Zkusíš to?
Šum šumících hlasů v noci. Úkol vypadal jako past jedno škrtnutí dveřmi a pojišťovna zkrachuje.
Scéna 3: Va Banco
Martina udělala krok k Viktorovi upřený, nezlomný pohled.
Co takhle stovka? Sto tisíc euro. Hlas jí zněl chladně jako voda v Sázavě v únoru. Ale pokud prohraju, budu vám následujících pět let řídit zdarma. Od rána do noci. Tak co?
Viktorovi v očích zablikal hotový hazard. Už ji viděl v šoférské čepici a staré uniformě řidiče, jak před domem leští chromy jeho limuzíny.
Platí! A všichni koukáte, takže máme svědky! zavrčel a zapraskal klouby.
Scéna 4: Na hraně
Martina vplula do sedačky řidiče, která voněla novotou a parfémem neznámé ženy. Motor zařval a osázelo to celé parkoviště vibracemi. Kamera v koutě jí zachytila v zrcátku: ledově klidný pohled, beze stínu strachu. Rychlý pohyb, zařazený kvalt, prudké otočení a auto vyrazilo vpřed, poháněné sny a absurdní nadějí…
Finále: Jak to dopadlo?
Vteřina. Další vteřina. Všichni přítomní ztuhli v tiché fascinaci. Skrze šedomodrý dým a skřípot pneumatik vjela Martina bokem do těsné mezery mezi dvěma Škodovkami, až bylo slyšet cinknutí klíčenky v přihrádce. Superauto zůstalo stát přesně uprostřed mezery. Jako by to celé někdo spočítal předem na papírku od parkovacího lístku.
Martina vypnula motor. Na moment bylo slyšet jen bzukot hmyzu a velmi vzdálené houkání vlaku. Vystoupila. Pomalu přešla k oněmělému Viktorovi.
Mimochodem, řekla tiše, podávajíc mu klíče. Nesouděte řidiče podle uniformy. Můj táta byl mistr republiky v rallye a já jsem se naučila řídit dřív než jsem uměla chodit rovně.
Viktor beze slova vytáhl šekovou knížku. Prsty se mu chvěly, jak se najednou parkoviště i celý noční svět rozpadal na střípky trapnosti a ponížení. Martina převzala šek na sto tisíc euro a s klidem zamířila k omšelému favoritu, co stál v rohu parkoviště.
Dnes večer měla její svoboda nevyčíslitelnou cenu.







