Rozvedli jsme se před třemi lety, rozvedli jsme se v klidu, bez větší zášti vůči sobě, jak jsme napsali do čestného prohlášení – “neshodli jsme se povahově”. Naše dcera si zpočátku myslela, že jde jen o hádku, táta byl dočasně pryč.
O víkendech se skvěle bavili, scházeli se, když se večer vrátil, společně jsme večeřeli, pak Robert odjel a Alina se s ním dlouze loučila a stála u okna a pozorovala Dad…..
Před týdnem bylo dceři šest let. Poslední rok nebyli s Robertem příliš často v kontaktu. důvody byly dva. Robert potkal ženu a nemohl už s dcerou trávit každý víkend a já měla muže. S Alanem jsme se seznámili na výletě do přírodní rezervace. Alina a já jsme zaostávali za skupinou, Alan se také rozhlížel a nevšiml si, že se od ostatních odtrhl. Pak jsme dohnali průvodce, dali se do řeči, vyměnili si telefonní čísla a šli dál.
Ve srovnání s Robertem se Alan choval velmi nenápadně, ale tak nějak uvěřitelně. Neházel slova do větru. Za tu dobu, co jsme se znali, nikdy na nic nezapomněl, nikdy se neopozdil. Pokud Alan něco slíbil, nebylo pochyb, že to splní. S Robertem jsme měli kvůli tomu všemu velké problémy a nedorozumění, pravděpodobně kvůli jeho nedostatečnému nasazení jsme se rozešli…..
Robert i Alan měli přijít na oslavu mé dcery. Měla jsem obavy, jak spolu budou vycházet a jak se budou chovat ve společnosti. Moje dcera samozřejmě čekala na svého otce, i když s Alanem měli přátelské vztahy.
Všichni hosté se sešli přesně, jen můj bývalý se opozdil. Alina požádala, aby na otce počkala, neplánovanou přestávku jsem musela vyplnit vzpomínkami a výměnou drbů.
Konečně táta dorazil! S velkým, krásným dárkovým balíčkem a obrovskou kyticí pro mě. Byla jsem trochu v rozpacích. Alan se představil a Robert, jako by to nebyly tři roky od našeho rozchodu, převzal roli pána domu. Usazoval hosty, řídil nalévání, zkrátka choval se jako za starých dobrých časů.
Alina se od otce nehnula ani na krok a Alan, když to všechno viděl, se očividně necítil v pohodě, i když jsem se mu snažil věnovat dostatek pozornosti.
Nicméně po chvíli se Alan omluvil, vymluvil se na neodkladnou práci, kterou si vzal domů, a rozloučil se.
Po jeho odchodu se Robert začal chovat ještě uvolněněji. Když jsme šli do kuchyně pro dort, požádala jsem ho, aby se uklidnil, na což bývalý manžel náhle prohlásil:
– Zkusíme začít znovu: Ty ho nemiluješ a bylo nám fajn?
Byla jsem trochu zmatená, ale pak-.
– Ne, miláčku, já nechci. Mezi námi dvěma to nebude fungovat. Jediné, co máme společného, je Alina, takže s tím skončíme. Jsem ráda, že se o ni staráš, že na tebe čeká, ale já na tebe čekat nebudu, zvlášť když jsi začal chodit s jinou ženou.
– Je to něco jiného, pro tělo, ne pro duši, nebudu s ní trávit život…..
– Takže o důvod víc, proč si hledat někoho, s kým chceš mít dlouhodobý vztah, ne….
Hosté se začali rozcházet. Robert odcházel jako poslední, pomáhal mi v kuchyni s nádobím, ukládal dceru do postele a nevzdával se naděje, že ho požádám, aby zůstal přes noc. Když si uvědomil, že k nabídce nedojde, nezkazil si večer, poděkoval mi za zavolání, políbil mě na tvář a rozloučil se…..
Zavolala jsem Alanovi a zeptala se ho, jestli bychom spolu zítra mohli jít na piknik? Alan byl šťastný jako blecha, řekl, že všechno odloží a že mě a Alinu vyzvedne v devět ráno.
Přesně v devět hodin zazvonil zvonek a Alina vykřikla: “Hurá! Narozeninová oslava pokračuje!” Všichni tři jsme prožili nádherný den venku. Když jsme se vrátily domů, zeptala jsem se dcery:
– Alino, nevadilo by ti, kdyby Alan bydlel u nás?
Dívka se na mě vážně podívala a odpověděla:
– Vždycky na něj čekáš, a takhle ho budeš vídat každý den….
