Před půl rokem se můj život úplně změnil a teď se pro mě setkávání s novými lidmi stalo každodenní záležitostí.
Nejvíce mi však utkvěl v paměti Markův příběh. Vyprávěl mi ho, když jsme spolu byli v nemocnici. Trápilo ho, že se provinil před svým otcem a neomluvil se mu.
Mark se učil, když mu otec řekl, že mu chce po maturitě dát cenný dárek. Chlapec si okamžitě myslel, že otec mluví o autě. Otec věděl, že Mark už od školních let sní o tom, že bude řídit vlastní auto.
Dlouho mu trvalo, než si vybral to nejlepší, takové, od kterého nemohl odtrhnout oči, které dobře jezdí a které nikdo z jeho kamarádů nemá. Neodvažoval se vyslovit přímo jméno a značku, ale s otcem viděli ti auto dvakrát v showroomu a jednou ve městě, Mark otci už dávno vysvětlil, že je to jeho největší touha.
Celá léta se učil s výborným prospěchem.
Když dostal diplom, rodiče mu přišli pogratulovat. Jeho maminka držela dort a tatínek krabici. Už tehdy si chlapec uvědomil, že krabice je příliš velká na jeho klíče od auta, ale to ho nevyděsilo. Políbil rodiče, spěšně jim poděkoval za blahopřání a začal krabici otevírat, ale nebyly v ní klíče, o kterých snil, ale bible…. Mark byl tak zklamaný, že dárek vrátil a odešel. Uvnitř ho sžírala nelibost nad otcovým chováním; zpočátku s matkou občas mluvil po telefonu, ale pak oba rodiče zcela ignoroval.
Dalších deset let se domů nevracel. Našel si práci, začal dobře vydělávat, koupil si byt. Dosáhl velkých úspěchů, rodiče by na něj byli pyšní, ale stále neměl klidný život. Najednou si uvědomil, že za všechno může situace s jeho otcem, že jeho jednání a zášť po celých deset let byly špatné.
Druhý den už byl na cestě domů. Tam na něj však nikdo nečekal….. Dvůr už dávno zarostl a pokoje byly prázdné. Pak uviděl Bibli, dar, posadil se a začal si ji prohlížet. Na konci knihy byly klíče a doklady k jeho vysněnému autu. Zevnitř ho dusil vztek na sebe sama. Stud, že byl tak hloupý, a strach, že se nikdy nebude moci omluvit.
Sousedé mu řekli, že matka odjela do zahraničí a otec je na nějaké cestě, nikdo nemá jeho číslo, ale slíbili, že mu zavolají, jakmile se vrátí. Do dnešního dne mu nikdo nezavolal…..
