Dobré zprávy
Zase jsi šetřila se solí? Kolikrát ti mám říkat, že je to mdlé jak včerejší rohlík, Martin teatrálně odstrčil talíř s voňavým ragú a sáhl po solničce.
Dobré zprávy
Milý deníku, Za oknem se ženou sněhové vločky, venku fičí ledový vítr a v mém nitru to vypadá podobně. Sedím sám v našem velkém domě kousek od Brna, mám
Dobré zprávy
Za oknem se snáší sníh, tma a mráz se míchají jako hustá smetana, stejně těžká je nálada v srdci Marie. Seděla sama v obrovské vile kdesi na kraji Brna
Dnes jsem si znovu vzpomněla, jak jsem se poprvé seznámila s Alžběta na základní škole v Praze. Bylo to v září, když jsme spolu seděli v lavici.
Týden před 8. březnem jsem jako v mlze prošla soudní síní. Oči mi pálily od slz a v hlavě mi zněla jen jedna věta: Už nejste manželé. Proč mi to udělal?
Dneska jsem měl večer plný vzpomínek. Jmenuji se Marek Novotný a dnes jsem se v duchu vrátil k jednomu starému přátelství k Petrovi. S Petrem jsme vyrůstali
Když jsem si brala Petra, cítila jsem se jako nejšťastnější žena pod sluncem. Můj muž byl laskavý, vážil si mě, držel mě za ruku v těžkých chvílích a stál vždy při mně.
Nedávno se naše rodina ocitla v nečekaných potížích a přišla o stálý příjem. Rád bych o tom pověděl více. Jsem důchodce a peníze, které mi stát posílá
Hele, musím ti něco povědět. Vezmu tě trochu zpět, do začátku devadesátých let. To byla doba… tehdy žila Marie v Brně a vychovávala sama svou dceru
Jak se jmenuješ, krásko? zeptal se cizinec, když si přisedl vedle dívky. Jsem Barbora, odpověděla dívka. A ty? Já jsem Karel, já a tvoje maminka budeme bydlet spolu.







