Dobré zprávy
Bez zbytečných slov
018
Bez zbytečných slov Rostislav se opřel o opěradlo své židle a po vydatné večeři si vydechl, jako by hledal poslední zbytky energie. Pohledem líně sklouzl
Dobré zprávy
Můj bratr se na mě podíval před celou rodinou a řekl: „Už pro tebe v tomhle domě není místo,“ jako bych snad nevyrůstala ve stejných místnostech.
015
Dnes je neděle odpoledne a já sedím sama v kuchyni a přemítám o tom, co se dnes odehrálo. Kdyby mi to někdo vyprávěl, nevěřila bych, že se něco takového
Dobré zprávy
„Ty nemáš rodinu, přenech dům své sestře, jí je teď těžší,“ řekla mi máma. „Tobě je líp, sestra má p…
0832
Ty přece nemáš rodinu, nech dům své sestře, teď to má mnohem těžší, prohlásila moje máma. Tobě je líp, tvoje sestra má tři děti, musíš to pochopit.
Dobré zprávy
Bez práva na slabost
032
Bez práva na slabost Přijeď, prosím tě, jsem v nemocnici. Marie neztrácela čas převlékáním. Prostě si navlékla bundu přes měkký domácí svetr, který se
Dobré zprávy
Můj bratr se na mě před všemi podíval a řekl: „Už tu pro tebe doma není místo,“ jako bych nevyrostla právě v těchto místnostech.
0106
Můj bratr se na mě zadíval před všemi a řekl, že už pro mě v tomhle domě není místo, jako bych snad nevyrostla právě v těchto místnostech.
Dobré zprávy
Můj bratr se na mě podíval před všemi a řekl, že „už pro mě v tomto domě není místo“, jako bych neprožila dětství právě v těchto místnostech.
0105
Můj bratr se na mě podíval před všemi a prohlásil, že už pro mě v tomhle domě není místo, jako bych neprožil své dětství v těch samých pokojích.
Dobré zprávy
Oženil jsem se s ženou, která už měla dítě. Po osmnácti letech mě opustila – ale její dcera si na sv…
0586
Oženil jsem se s ženou, která už měla malé dítě. Po osmnácti letech mě opustila. Ale její dcera si na svátky vybrala mě. Sedím v pyžamu na gauči, jsou
Dobré zprávy
Střepy přátelství
018
Střepy přátelství Ludmila se vrátila domů po náročném dni. Odemkla vstupní dveře bytu a pomalu, skoro automaticky, se zouvala. Každý její pohyb prozrazoval
Dobré zprávy
Nikdy nezapomenu na večeři, kdy se tchyně rozhodla mě před všemi ponížit.
017
Nikdy nezapomenu na tu večeři, kdy se moje tchyně rozhodla mě ponížit přede všemi. Můj byt voněl po horké bramborové polévce a čerstvě upečeném chlebu.
Dobré zprávy
Nikdy nezapomenu na večeři, kdy se tchyně rozhodla mě před všemi ponížit.
020
Nikdy nezapomenu tu večeři, kdy se tchyně rozhodla mě před všemi ponížit. Víš, byt voněl po čerstvé polévce a právě upečeném domácím chlebíku vstávala