Dobré zprávy
Od toho dne, co mi vzali to nejcennější, už jsem do boudy vůbec nechodil. Spával jsem jen tak na holé zemi. Téměř jsem nejedl. A na svého posledního kamaráda
Když už je pozdě Ivana stojí u vchodu svého nového domu. Obyčejný panelový dům v pražském sídlišti, nijak zvláštní mezi dalšími podobnými šedými budovami.
Mami, otevři! To jsem já. A nejsem sám. Hlas Matěje za dveřmi zněl nějak jinak tvrdě, téměř úředně. Odložila jsem knížku a vydala se ke dveřím, cestou
Dobré zprávy
Hledám ženu bez finančních starostí: Šla jsem na rande s mužem, který ve 45 letech bydlí u maminky… A navždy mi to změnilo život. Přemýšleli jste
Jirko, ty kočky tu žily dávno před tím, než jsme se s tebou vůbec potkali. Proč bych je měla někam dávat? řekla ledovým hlasem Tereza. To, co navrhuješ
To jsem opravdu viděla
Už zavírala kasu v účtárně, když se zpoza dveří vyklonila vedoucí a zeptala …
Viděla jsem to Už zavírala pokladnu v účtárně, když vedoucí, paní Hrdličková, opatrně vystrčila hlavu z kanceláře. Zeptala se, jestli by zítra mohla vzít
Střepy přátelství Dnes byl jeden z těch dnů, na které bych nejraději zapomněl. Když jsem večer otevřel dveře bytu na Žižkově, chodba mě přivítala nepřirozeným tichem.
Naše dcera, která se jmenuje Věra, se nedávno vdala za chlapce, který nepocházel z bohaté rodiny, ale měl zdravý rozum. Já i můj manžel Zdeněk jsme z toho
Dobré zprávy
Nejsem tu Ty jsi zase koupila tuhle zbytečnost? Jaroslav položil tašku na stůl tak, že uvnitř cosi cinklo. Říkal jsem přece: žádné ‘
Svatba nebude Ludmila vešla do místnosti a zůstala stát ve dveřích. Před ní, celá v bílém, stála Tereza a vypadala neuvěřitelně. Šaty jí padly jako ulité