Dobré zprávy
Jmenuji se Ludmila. Je mi pětapadesát, mám nemocná záda, dvě dospělé děti a starou Škodu Fabii, kterou jsem si pořídila na splátky kvůli práci v taxi.
Dobré zprávy
Do mého deníku, dnešní zápis. Moji rodiče přijeli až z malé vesnice u Žďáru nad Sázavou. Vrásky na jejich rukou dosvědčovaly roky těžké práce na poli.
Hele, já ti musím něco povyprávět, co se mi stalo jednou během ranní mše v našem malém kostele tady v Brně. Všechno probíhalo úplně obyčejně pár babiček
Hele, poslouchej, musím ti převyprávět příběh, který mě včera úplně dostal. Stal se v jednom z nejluxusnějších hotelů v Praze a byl to docela šrumec.
Dobré zprávy
Přišlo to jako zvláštní sen. Kdesi na okraji České republiky, snad v mlžném podhorském kraji u Valašských Klobouk nebo v zapadlých vesnicích okolo Jeseníku
Poté, co svého dvojčata opustila hned po narození, matka se vrací po více než dvaceti letech ale na pravdu připravená není. V noci, kdy se dvojčata narodila
Včera jsem zašel k sousedovi, Petru, abych si od něj půjčil vrtačku. Otevřel mi v domácích teplácích a obyčejném tričku. Pojď dál, před chvílí jsem večeřel.
Dobré zprávy
RODIČE V PANTOFLÍCH NEMĚLI VSTUP NA MATURITUALE KDYŽ LIDÉ ZJISTILI, KDO JSOU, CELÝ SÁL ZMLKL Přijeli až z Vysočiny. Rozpraskané dlaně naznačovaly léta
Dobré zprávy
Part 1 Drahý deníčku, Nikdy bych nevěřila, že se jednoho dne právě já ocitnu ve středu příběhu, jaký známe jen z filmů. Všechno to začalo, když jsem dnes
Markétka zpívala radostí, protože měla konečně svůj byt, opravdový vlastní byt, bez té protivné bytné, co vždycky v jedenáct večer zhasínala světlo, stála





