Dobré zprávy

10. února Ani nevím, proč dnes píšu. Možná proto, že v noci znovu nemůžu usnout. Nedávno jsme byli s Petrem doma u jeho maminky, paní Mileny.

Myslela si, že je to jen další žebrák, než poznala pravdu! Tento příběh se odehrál včera večer před jednou z nejluxusnějších restaurací v Praze.

Byl to jeden z těch dnů, kdy se vše zdálo obyčejné až do chvíle, kdy se vše změnilo. “Pojď se mnou!” zvolal děda František. “

Smějte se… dokud můžete Nemyslím tím smích, který zazní zčistajasna a prohřeje celý pokoj. Ne. To byl chladný, ostrý smích, smích salonků, smích

Nikdy jsem svoji manželku nemiloval, i když jsem jí to už mockrát řekl. Ona v tom ale nebyla vůbec vinna žili jsme spolu v klidu a pohodě.

11. června 2024 Praha Dneska byl den jako z úplně jiného světa. Můj život tu, v obrovském funkcionalistickém domě s vysokými stropy, krystalovými lustry

Závist na hraně Ano, přesně tohle jsem potřebovala! On nikdy nepozná, že přede mnou nestojí jeho skutečná nevěsta Adéla stála před starým zrcadlem v koutě

Smály se jejímu lacinému kabátu, než poznaly pravdu Ve světě, kde každodenní hodnotu určují značky a cenovky, často zapomínáme na to nejpodstatnější na

Zázrak v parku: Ten tajemný mladík dokázal to, co nedokázali nejlepší lékaři světa! Občas nás život srazí na kolena a zdá se, že světlo na konci tunelu není.