Dobré zprávy
Dvojník manželky
035
Kopie manželky Jsi si jistá, že ti to nebude na obtíž? zeptala se Markéta, když stála ve dveřích s taškou přes rameno a zvláštním, trochu nejistým úsměvem
Dobré zprávy
Vypadni odsud. Hned teď.
012
Vypadni. Hned.” Sparťanský kop otřásl dřevěným stolem a posunul ho dopředu. Půllitr piva se rozechvěl, pěna přetekla přes okraj a rozlila se po desce.
Dobré zprávy
Starý pán vždy sedával u stolku číslo sedm v Café Slavia.
017
Starý pán vždy sedával v boxu číslo sedm. Stejná kavárna, stejná černá káva, stejný tichý pohled z okna na déšť stékající po skle. Servírky ho znaly jako
Dobré zprávy
— Pusťte mou chůvu! Já znám pravdu! — vykřikla hlasitě holčička a soudní síní se okamžitě rozhostilo napjaté ticho.
019
Propusťte moji chůvu! Já vím, jak to bylo doopravdy! vykřikla holčička tak nahlas, až soudní síň okamžitě ztichla a naplnila ji napětí. Tenhle moment se
Dobré zprávy
Zázrak v parku: Tento tajemný mladík dokázal něco, co nedokázali ani nejlepší lékaři světa!
016
Zázrak v parku: Tajemný hoch dokázal to, co ti nejlepší lékaři na světě nedokázali! Občas nás život položí na lopatky a máme pocit, že není cesty ven.
Dobré zprávy
Šéf ji obvinil z krádeže, ale jeden malý detail odhalil největší rodinné tajemství…
026
Hele, to ti musím vyprávět, co se stalo v těch luxusních kancelářích business centra Koruna v Praze. Většinou je tam klid a ticho, prostě typický český
Dobré zprávy
Osm let mi manžel zakazoval navštěvovat dům jeho rodičů v malé české vesnici.
015
Během osmi let mi manžel zakazoval jezdit do domu jeho rodičů v jednom malém českém městečku. Jednoho dne jsem se rozhodla vyrazit tam potají.
Dobré zprávy
Dveře zazvonily jednou—ostře, přesně, téměř dotčeně tím, co právě vpustily dovnitř.
010
Dveře vřele cinklyostře, naléhavě, skoro se zlobily, co právě vpustily dovnitř. Všechny hovory v butiku se zarazily v půli věty. Teplé světlo zlatých stínidel
Dobré zprávy
Nejdřív to znělo jako vtip – a přece je to pravda!
011
Zpočátku to znělo jako vtip. Dítě vyzývá divokého koně. Já ho dokážu osedlat. Lidé se smáli. Kroutili hlavami. Tohle špatně skončí. Ale chlapec nereagoval.
Dobré zprávy
Oksana seděla se svou matkou na staré posteli. Obě byly teple oblečené. Je zima a v chalupě právě zatopily v kamnech. – Nebojte se, mami. Všechno zvládneme, neztratíme se. Teď vám dám lék. Oksana co nejvlídněji uklidňovala svou „matku“, i když jí vlastně nebyla – byla to její tchyně, a navíc téměř bývalá. Skoro už jen bývalá…
0180
Iveta s paní Hanou seděly na vrzající posteli v chladné ložnici. Obě byly navlečené ve svetrech i šálách. Venku vládl tuhý leden a teprve před chvílí začala