Dobré zprávy
Vítězka bez lásky Tak je to za námi, Tomáši, řekla jsem tak nějak slavnostně, když jsem pokládala šálek čaje na podšálek a cítila přitom, že se tím něco uzavírá.
Dobré zprávy
Všichni v Grandhotelu Aurelia si mysleli, že tichá servírka je tu jen proto, aby dolévala skleničky.
Všichni v Grandhotelu Aurélie byli dlouhá léta přesvědčeni, že tichá servírka je tam jen proto, aby dolévala hostům sklenice. To byla jejich první chyba.
Vítězka bez lásky Tak vidíš, Jirko, je to za námi, pronesla paní Marie Nováková a s lehkým cinknutím položila šálek na podšálek. Sama pro sebe považovala
Lustry ve velkém sále vily Švecových se třpytily jako lapené hvězdy nad leštěnou parketou z dubového dřeva. Křišťálové sklenky tiše cinkaly a smích se
Naděje už není Vaše peníze nechci! vykřikla rozhořčeně Markéta a rozmačkané bankovky odhodila na podlahu. Ale to jsou přece vaše peníze, odpověděla majitelka bytu.
Dobré zprávy
Už během dezertu bylo všem hostům ve slavnostním sále Národního muzea v Praze jasné jediné: na ženu s podnosem ze stříbra se nemá hledět.
Moje tajemství Ležet na studeném sněhu, mírně ztuhlém po včerejším tání a prvním nočním přimrznutí, mi vlastně přišlo docela příjemné. Uvnitř mě však hřála
Dobré zprávy
Moje snacha mě nemusela fyzicky ponížit udělala to tiše, s jídelním lístkem, posměškem a mlčením mého syna. Jsem Marie Kořínková, třiašedesátiletá žena
Poslední výjezd Od samého rána měla Anežka takové zvláštní tušení, že se dnes něco stane. Něco špatného Hned volala mamince, ale paní Ludmila Světlíková
Vzpomínám, jak jsem kdysi zašel ke svému sousedovi Jaromírovi poprosit o vrtačku. Otevřel mi v pohodlných domácích trenýrkách a vybledlém tričku: Pojď