Náš manželství s Jakubem trvalo šest let a od začátku jsme bydleli v mém bytě. Před několika lety jsem po babičce zdědila garsonku, za což jsem jí byla nesmírně vděčná. Postupem času jsme si s manžeem pořídili větší bydlení, a tehdy jeho rodiče, kteří žili na vesnici a neměli prostředky na stěhování, požádali, jestli se mohou nastěhovat do mého starého bytu. Slitovala jsem se nad nimi a souhlasila, vždyť se ke mně vždy chovali dobře.
Nedávno jsem zjistila, že Jakub mi celou tu dobu podváděl. Své avantýry uměl skrývat a já o ničem netušila. Nejvíc mě trápila otázka: co udělat s jeho rodiči? Bydleli v mém bytě několik let a platili jen poplatky. Chtěla jsem mít pasivní příjem z pronájmu, ale tchán s tchýní si nájem v Praze dovolit nemohli. Čekalo je buď vrátit se do své vesnice, kde měli domek, nebo si přivydělat na pronájem jiného bydlení.
Tchán s tchýní o synově zradě věděli, ale nijak mě nepodpořili. Samozřejmě, nemůžou za činy dospělého syna, ale jestli Jakub ke mně už city neměl, proč mi to neřekl dřív, než začal chodit s jinou? Nakonec jsem se rozhodla mu to vrátit tím, že jeho rodiče museli vystěhovat. Vysvětlila jsem jim, že už jim nemůžu dovolit žít v mém bytě zadarmo. Bylo jim to líto, ale neměla jsem na výběr.
Doufala jsem, že vystěhování rodičů Jakuba donutí pochopit, co provedl. Tchán s tchýní byli překvapení a řekli mi, že prodali svůj dům na vesnici, aby se pokusili usadit ve městě, a teď jsou bez střechy nad hlavou. Ale mě to moc nezajímalo – vždyť se mohli obrátit na Jakubovu novou přítelkyni. Teď hledám nájemníky, abych měla víc peněz.
Přátelé měli různé názory: někteří považovali moje rozhodnutí za spravedlivé, jiní si mysleli, že jsem měla mít soucit se starými lidmi a dát jim čas najít si nové bydlení. Rozhodla jsem se ale, že už nedovolím, aby někdo zneužíval mou dobrotu. Tchán s tchýní u mě bydleli čtyři roky a kromě poplatků jsem od nich nevzala ani korunu.
Překvapuje mě, jak mohl Jakub něco takového udělat, když v našem manželství bylo všechno v pořádku a nehádali jsme se. Možná jsem ho prostě omrzela a hledal zábavu jinde. Je mi líto, že neocenil moji podporu, péči o domácnost a chutné večeře. Vpustila jsem jeho i jeho rodiče do svého bytu, a za odměnu jsem dostala zradu.
Řekla jsem Jakubovi, že se chceme rozvést. Snažil se omlouvat, prosil o odpuštění, ale já byla rozhodnutá – podvod nepromíjím. Když mě zradil jednou, udělá to znovu. Požádala jsem ho, aby se okamžitě odstěhoval, a jeho rodičům jsem dala lhůtu na hledání nového bydlení, protože brzy se do bytu měli nastěhovat nájemníci. Ať za to poděkují svému synovi.
Někdy se cítím krutě, ale vím, že nemůžu nechat ostatní zneužívat mou dobrotu. Zachovali se ke mně nespravedlivě a zasloužili si takovou reakci. Na tomto světě nic nezůstane bez trestu.