Před rozvodem se sama starala o dítě, ale později hledala chůvu. Našla ji, svou tchyni. Nejprve se jí zeptala, jestli nezná někoho na pomoc, ale ona sama se nabídla, samozřejmě za platbu. Její plat není vysoký, musí šetřit.
V práci mám kolegyni, která má finanční obtíže. Nedbá o sebe, nechodí ke kosmetičce. Vždy mě udivuje, kam se poděje její výplata. Pracuje, bydlí s rodiči, nemá hypotéku na byt jako jiní, a o její dítě se stará bývalá tchyně, navíc dostává alimenty.
Jak se ukazuje, Agáta musí platit rodičům za pokoj a tchyně za péči o dítě, a já se divím, jak je to možné…
Před půl rokem, když Agáta začala u nás pracovat, jsme se spřátelily. Už brzy jsme zjistily, že toho máme hodně společného. Stejné zájmy, děti ve stejném věku.
Agáta mi hned řekla, že se rozvedla s manželem a nastěhovala se k rodičům. Její rodiče žijí dobře, je jim přes padesát, oba mají dobré pracovní pozice. Postavili dům za městem a každou dovolenou tráví v zahraničí. Po návratu dcery do domu jí dali jeden pokoj, kde může bydlet.
Myslela jsem, že tam může bydlet zdarma, ale bohužel od začátku od ní žádali peníze. Žena je šťastná alespoň z toho, že jsou to její rodiče, a ne cizí lidé, vždy je to pro dítě lepší.
Dali jí také vlastní polici v lednici, nevyužívá věcí rodičů, jen občas dítěti dají nějaké ovoce.
Nerozumím, jak se mohou takhle chovat, navíc Agáta po odchodu manžela neměla vůbec nic, takže první měsíce měla u rodičů dluh.
Před rozvodem se sama starala o drobečka, ale později potřebovala chůvu. Našla ji, svou bývalou tchyni. Nejprve se jí zeptala, jestli nezná někoho na hlídání, ale tchyně se nabídla sama, samozřejmě za poplatek. Agátě se ten plán poměrně zalíbil, protože žena zná svého vnuka, ví co má rád, co ne, co může a co by neměl dělat. Je zodpovědná. Agáta tedy souhlasila a když je to nutné, tchyně se o malého postará.
Vše by bylo v pořádku, ale Agáta nemá peníze, nemá prostředky na normální život, natož na nějaké požitky.
Nerozumím tomu, jak rodiče mohou takhle zacházet se svou vlastní dcerou…
