Nedávno se moje dcera rozvedla a nastěhovala se k nám s malým dítětem. Bydlíme s manželem v malém bytě. Říkala jsem si, že by mohla na mateřské dovolené chvíli bydlet s dítětem u mé maminky, ale to teď nejde, protože moje máma se v 68 letech znovu vdala a nastěhovala se s manželem.
Když mi máma zavolala a oznámila, že se vdává, myslela jsem, že si dělá legraci, vždyť je jí 68 let. Ale všechno to byla pravda. Máma žila dlouho sama, její muž zemřel před 20 lety. Opustila jsem domov ve svých 35 letech. Bydlíme s manželem a dětmi ve městě, jezdíme za mámou několikrát do měsíce a na svátky.
Máma, díkybohu, se cítí dobře a zvládá domácí práci sama. S manželem přijíždíme, když je potřeba plít zahradu nebo nachystat dřevo na zimu, s ostatními věcmi si máma poradí sama.
A teď se rozhodla přivést si do domu manžela. To je zrada! Neměla by nám to dělat. Její snoubenec je jejím vrstevníkem, známý z mládí, se kterým se po letech začali znovu scházet. Začátkem července měli svatbu na matričním úřadě a hostinu v restauraci – samozřejmě velmi skromnou pro nejbližší.
S manželem a dětmi jsme na svatbu nejeli, podle mě je to ostuda! Nač to mámě bylo? Mohli žít i bez toho. Jsem proti tomu manželství a nemohu se s tím smířit. Máma má velký dům, kde teď bydlí spolu.
Snoubenec mámy nemá žádný majetek, jen tři děti a spoustu vnoučat. Proč to udělala? Jak nám to mohla udělat. Teď, když jsou oficiálně manželé, manžel mámy může klidně požádat o náš dědictví. Bydlíme s manželem v malém bytě.
Nedávno se moje dcera rozvedla a nastěhovala se k nám s malým dítětem. Pomáhám jí teď s malou. Můj syn žije s přítelkyní v pronajatém bytě. Říkala jsem si, že by dcera mohla na mateřské dovolené chvíli bydlet s dítětem u mé maminky, ale teď to nejde, protože máma začala nový život.
Nepovídaly jsme si víc než půl roku. Nedávno nám zavolala moje teta z vesnice, mámina sestra, a začala nás napomínat. Říká, že se chovám nelidsky, že máma má taky právo na štěstí. Mohli bychom se radovat z jejího štěstí. Myslet na dědictví je nelidské, když máma ještě žije. I mě by měli pochopit.
Může se stát, že místo mámina domu zdědíme cizího starého dědu s mnoha problémy a jeho chudé příbuzné, kteří se nejspíš svých podílů nevzdají. Proto si myslím, že v této situaci mám pravdu já, ne máma.
