Syn, matka i dítě jsou jedním celkem, rozhodnout může jen onaA tak se všichni shodli, že společně najdou cestu ke štěstí.

Dobré zprávy

Co to za dítě ve čtyřiceti jedné! křičel na Libušu její manžel. V tvém věku už se lidé mění v babičky. Libuško, přestaň být tak hloupá.

Dobře, na naši část to můžeš plivat, to jsem už pochopil. A co oná dítě, co ti přichází na mysl?
Nechci tančit na svatbě s kapesníčkou pod paží!

A když se nám něco stane, než bude ještě malá? Rozmysli si to. Nebo se s tebou rozejdu!

Libuše se s manželem Marekem už dvacet let. S Marekem se vdala ještě jako mladá studentka.

Celých dvacet let považovala muže za nejbližšího člověka, oporu, ochránce. Nikdy by neřekla, že Marek jednou za ní vstoupí.

Nedávno v rodině Libuše vypukl vážný rozruch příčinou byla nečekaná pozdější těhotenství.

Marek byl k novému dítěti naprosto proti:

Libuško, co to máš v hlavě? Chceš se v starším věku stát matkou? Máme tři úžasné syny, Šimon už studuje, Nikola a Tomáš po osmém ročníku. Nechceš víc?

A co si myslí ostatní o nás? Co když se naši rodiče zblázní?

Marku, celý život jsem snila o dcerce, naléhala Libuše, jestli Bůh poslal dítě, proč by se nemělo narodit?

A když bude zase kluk, přijde nám pátý? rozčileně odpověděl Marek.
Já jsem si jistá, bude to holka.

Synové také nechtěli Libuši podporovat. Když se dozvěděli o novém členu, dvojčata Nikola a Tomáš hned prohlásili, že nechtějí nikoho sdílet pokoj.

Nejstarší Šimon přidal svůj názor:

Maminko, bojíš se v tom věku? Co když se ti něco stane?

Bude vše v pořádku, ujišťovala syna Libuše, nejsem tak stařá, jak se zdá!

Podobná situace už Libuše zažila. Když čekala poprvé, Marek také nebyl nadšený.

Šimonovi bylo tři a půl roku, peníze docházely. Manželé bydleli s Milevými rodiči a Libuše často hádala se svým tchánem.

Když ale lékaři řekli, že přijde dvojčata, všechno se změnilo. Tchánová dala Marekovi peníze na první splátku nového bytu. Manžel se stal pečlivějším.

Nikola a Tomáš se ukázali jako klidné miminka a Libuše i spala.

Šimon se moc těšil, že bude mít s kým si hrát, a tak se mazlil s bratrátky, dáváce mamince chvíli odpočinku.

Libuše doufala, že to jako mávnutím kouzelné hůlky vše zase zvládne.

Ale už ve třetím týdnu se začaly problémy na práci jí zhoršovalo zdraví.

Libuše deset let pracovala jako nehtová stylistka, zvyklá na vůně laků a olejů. Najednou však jasněbarevné lahvičky vyvolávaly nevolnost.

Pilulky nepomáhaly, stav se nezlepšoval a musela se vzdát výdělku.

Celý den ležela v posteli, ani mytí nádobí nezvládla. Úklid byl mimo otázku.

Jídlo pro rodinu museli kupovat, což Marka a chlapce moc nepotěšilo.

Po propouštění peníze v rodině výrazně klesly.

Marek, který pracoval jako záchranář, začal dělat dvě po sobě jdoucí 24hodinové služby, aby přinesl víc peněz.

Starší syn přešel na noční službu, přes den prodával v obchodě s elektronikou.

Každý den Libuše viděla odsuzující pohledy rodiny, rodiče jí řekli, že v takovém věku je nebezpečné mít dítě.

Sousedky v domě za chvilku šuštaly, když Libuše šla do obchodu. Cítila se nejistě.

Druhý trimestr nastal a Libuše se měla podrobit dalšímu vyšetření.

Lékař na ultrazvuku s vážným výrazem sledoval monitor a šeptal sestrám nějaké parametry. Libuše ležela nehybně, bála se vydechnout.

Po půl hodině, už to nedokázala vydržet, a najednou zeptala:

Doktore, co máme? Kluka nebo holku?

Děloha je ženského pohlaví. Ale je tu jeden nepříjemný moment.

Co se stalo? vyděsil se Libuše.

Neobávejte se, ale musím říct, že dítě má defekt vývoje neurální trubice, jde o vážnou patologie.

Ve 23. týdnu by měla být neurální trubice uzavřená, u vaší dcery je otevřená. Dítě může být postižené.

Libuše rozplakala:

Není vůbec žádná šance pomoci mé dceři? Existují nějaké léky?

Lékař odvrátil pohled a mlčel.

Libuše vyšla z ordinace a pomalu šla chodbou. Připadalo jí, že čas se zastavil, nic neviděla, nic neslyšela.

Jako ve snu dorazila k autu, ale jen se mu nechtělo vystoupit a začala křičet.

Počala se uklidnit, otřela slzy a vešla do bytu. Marek byl doma, ohříval večeři v mikrovlnce a sledoval zprávy u kuchyňské linky.

Děti doma nebyly.

Nejlepší chvíle na rozhovor s mužem, pomyslela si Libuše.

Byl jsem dnes na ultrazvuku, začala Libuše, lékař řekl, že bude holka. Ale má problémy se zdravím.

Jaké problémy? zaujal se Marek.

Defekt vývoje neurální trubice.

A co řekl doktor Alexej Petrovič?

Nic Lékařka navrhla dítě potlačit, ale já jsem odmítla a nechtěla jsem žádný odkaz vzít. Nemohu to tak udělat! To je přece moje dcera!

Zbláznila ses! Víš, co to znamená? Dítě bude postižené, pokud vůbec přežije. Zítra půjdeme k doktorovi, já ti přinesu odkaz. řekl Marek.

Nikam nepojedu, Marku. A nepřesvědčuj mě

Pak na mě nepočítej! Nechci sledovat, jak se trápíš a trápíš i dítě!

Marek se vstal od stolu, šel do ložnice, vyndal z šatníku velkou sportovní tašku a začal balit věci.

Marku, co děláš? zakřičela Libuše, opouštíš mě? Utíkáš před problémy? Dcera není jen moje, je i tvá! Jak můžeš být tak lhostejný?

Nemám v úmyslu to snášet! Souhlasil jsem, když jsi chtěla dítě opustit, myslel jsem, že vše bude v pořádku. Teď už nebudu tolerovat tvé rozmar.

Co naše starší děti? Viděla jsi vůbec děti s postižením? Mé máma po sedmi letech po mně měla syna s vrozenou patologií. Ten přežil jen půl roku.

Stále si připomínám tu hrůzu, kterou naše rodina přežila. Máma už nikdy nechtěla děti. Tohle neudělám. A kluky si vezmu s sebou!

Marek vzal tašku, hodil si bundu a vyšel z bytu. Libuše ho neudržela.

Tereza, Marekova matka, byla překvapená, když viděla syna na prahu s kufříky.

Co se stalo, pohádali jste se s Libuší?

Pohádali jsme se Budu žádat o rozvod! Libuša chce přivést na svět nemocné dítě, a moje názory ji nezajímají.

Synku, matka a dítě jsou jedno, rozhodovat jen ona. Uklidni se, dám ti čaj.

Marek si sedl, hluboce vydechl a zeptal se matky:

Mami, přiváděla bys na svět Ivana, kdybys věděla, že je vážně nemocný?

Samozřejmě! Doufala jsem do posledního dechu, že bude šance na záchranu. V té době takové operace na srdci neprováděli.

A co když ultrazvuk nikdy neklame? V naší nemocnici se chyby nedějí?

Marek si vzpomněl, jak loni soused Karel říkal doktorovi Alexejovi Petrovičovi, že má dítě s vadou srdce, ale chlapec přišel naprosto zdravý.

Mnoho pacientů si na toho specialistu stěžovalo. Marek přemýšlel a rozhodl se vše prověřit sám.

Ráno šel Marek do polikliniky. Vyšel na druhé patro k místnosti ultrazvuku, ale dveře byly zavřené. Šel k sousední místnosti a zeptal se Alexe Petra.

Dnes tu není, řekla sestra, všechny termíny přesunuli, přístroj se rozbil. Už podruhé se rozbil.

Vedoucí lékař se hádal, koupili levný přístroj, který pořád selhává. Dnes čekáme na technika z kraje.

Marek měl velké pochybnosti o pravdivosti diagnózy. Jeho bývalý kolega pracoval v soukromé klinice, a tak ji tam chtěl vzít.

Když se Libuše vrátila z obchodu, nečekala, že manžel bude doma. Marek se na ni vážně podíval a řekl:

Připrav se, jedeme do soukromé kliniky. Podíváme se, co řeknou.

Libuše se rychle oblékla, vzala platební kartu. Manželé tiše vyšli na ulici.

V soukromé klinice Libuši přijali bleskově. Lékařka dlouho sledovala monitor a pak prohlásila:

Všechny parametry jsou v normě, dítě roste podle termínu. Žádné vady nevidím. Máte opravdu rychlou dcerku. Chcete slyšet srdce?

Marek i Libuše přikývli. Marek se nečekaně rozplakal. Libuše chtěla zjistit, co se stalo s předchozím závěrem.

Řekli nám, že má naše dcera defekt neurální trubice.

Trubice je uzavřená, dítě je zdravé a roste podle termínu. Hned vám vytisknu výsledek.

Libuše si oddechla tíha z jejího srdce spadla. Marek ji pevně objal a políbil na tvář. I on pocítil úlevu.

Samozřejmě Libuše několikrát podstoupila kompletní vyšetření. A pokaždé dostala potvrzení, že vše je v pořádku.

Dcera Libuše a Marka se narodila naprosto zdravá. Na výpis byli všichni přátelé i příbuzní. Dokonce ti, kdo dříve chtěli, aby Libuše dítě přebodla.

Jaká je podobná tobě, řekla Tereza, když poprvé držela vnoučátko, podívej, jak má modré oči. Skvělá práce, Marku! Jsem na tebe hrdá, synku!

Marek miloval dceru od prvního pohledu a celý volný čas s ní trávil.

Můžeš se mnou aspoň podívat televizi, žertovala Libuše, jinak celý čas běháš s Darinkou.

To později, odmiloval Marek, s Darinkou ještě máme spoustu věcí! Tak co, krásko?

Starší bratři, kteří dříve tvrdili, že miminko nepotřebují, si naplánovali společné procházky s malou sestrou.

Libuše klidně nechala s nimi dcerku věděla, že chlapci se o Darinku postarají.

Přátelé, pokud chcete číst další naše příběhy, zanechte komentář a nezapomeňte na lajky. To nás motivuje psát dál!

Rate article
Add a comment