Dost, Jarmilo, mezi námi to končí! Chci skutečnou rodinu, děti. Nemůžeš mi to dát. Čekal jsem dlouho, snášel jsem to. Potřebuji syna. Už jsem podal žádost o rozvod! Máš tři dny na sbalení. Až odjedeš, zavolej. Do té doby budu bydlet u matky. Rychle, musím připravit byt pro dítě i jeho matku. Tak! Nenech se zmást, má budoucí manželka čeká dítě! Tři dny máš!
Jarmila mlčela. Co mohla odpovědět?
Dítě jí nešlo. Tomáš už čekal pět let. Během těch let tři neúspěšné pokusy.
Lékaři, které Jarmila navštívila stovky, tvrdili, že je zdravá. Proč pokaždé nevyšlo?
Jarmila vždy žila zdravým životním stylem.
Tentokrát se jí udělalo špatně v práci, okamžitě přivolali sanitku, ale vše se odehrálo příliš rychle
Dveře za Tomášem zatřásly a Jarmila bez síly padla na pohovku.
Neměla sílu sbírat věci. Navíc nevěděla, kam s nimi.
Do svatby bydlela u tety. Teta už není, a byt jejího otce prodala. Vrátit se do vesnice k babičce? Hledat pronájem? Co s prací?
Otázky bylo mnoho a musely se vyřešit okamžitě
Ráno se otevřely dveře a vstoupila tchyně.
Ne spíš? To je dobře. Přišla jsem zkontrolovat, abys si neodnesla nic navíc.
Staré spodní prádlo vašeho syna mi rozhodně nepotřebuju. Budeme ty naše přepočítávat?
Podívej se, jaká drzost! Dříve byla taková milá, slušná, tichá. Teď se to všechno změnilo. Po první neúspěšné těhotenství jsem řekla Tomášovi, že dítě nenarodíš.
Říkáte mi to? Radši mlčte a dohledávejte mě.
Kam dáváte nádobí?!
To je moje. Zůstalo po tetičce, památka na ni.
Teď bude bez něj prázdno!
Mně to nevadí. Ale vy budete mít vnuka.
Berte jen to, co vám náleží!
Můj notebook! Kávovar, mikrovlnka také, dali mi je kolegové. Moje auto jsem koupila ještě před svatbou. Váš syn má své.
Máš všechno, jen na děti nejsi schopná!
To už není vaše věc. Se mnou je všechno v pořádku, snad tak Bůh chtěl.
Vidím, že ti vůbec nic nevadí! Možná jsi to všechno udělala úmyslně?
Říkáte nesmysly. Ještě těžko dokážu o tom přemýšlet.
Jarmila prohlédla byt, už žádné její věci nezbyly kartáč, kosmetika, pantofle
Zdálo se, že něco podstatného zapomněla. Tchyně jí rozptylovala.
Vzpomněla si chyběla stará soška kočky. V ní byl malý tajemství, o kterém nikdo nevěděl, ani manžel. Uvnitř kočky byl set: náušnice a prsten. Neměly velkou hodnotu, ale byly drahé jako vzpomínka na babičku. Tomáš je vždy považoval za harampádí. Vyhodil je? Všechny nepotřebné věci nosil na balkon. Jarmila otevřela dveře
Co jsi tu zapomněla? Sebereš věci a jdeš! znovu zazněl hlas tchyně. Loučíš se s bytem? Tak se rozluč! Tohle ti nepatří.
Konečně kočka byla nalezena, vše na svém místě. Lze jet.
Tady jsou klíče, sbohem. Doufám, že už vás už nebudu potkat.
Jarmila nastoupila do auta a zamířila do kanceláře. Stále byla na nemocenské, ale požádala o dovolenou.
Soustrastíme vám, ale co bez vás? Stačí tři týdny? Prosím, buďte pořád v kontaktu. Bez vás se polovina projektů rozpadne.
Dobře. Dokážu si vzít pauzu. Děkuji.
Potřebujete pomoc?
Ne.
Zařídím vám dovolenou i prémii.
Díky, to je v pravý čas.
Jarmila ani nehlédala nový byt, jen se vydala domů, na venkov. Nikdo ji tam nečekal, babička zemřela před třemi lety a matku nikdy nepoznala. Matka zemřela při porodu.
A nyní Jarmila sama nemůže otěhotnět
Po hodině jízdy dorazila k domu. Jabloň, tulipány.
Poslední podzim, kdy byli se Tomášem na zahradě, opékali špízy, odpočívali.
Jarmila vjel do dvora, klíč od garáže ležel v domě.
Otevřela dveře a vstoupila. Ticho. Na stole špinavé hrnky a talíře. Proč minulý podzim nedokázala vše uklidit?
Ne, uklízela! Ale někdo tu byl!
Dva hrnky, talíře, pytlíky od džusu, láhve oblíbeného šumivého vína Tomáše. To rozhodně není podzim.
Takže v domě byl Tomáš s kým?
Je to už bez významu
Klíč od domu má jen Jarmila, možná manžel udělal kopii. Čas vyměnit zámky.
Nový život, úklid, pak horká koupel.
Jarmila se rozhodla smýt ze sebe všechnu špínu, všechnu minulost.
Když už se chystala odejít, zaklepali na dveře, pak na okno.
Kdo tam?!
Je všechno v pořádku?!
Ano překvapila se žena.Pojištění pro ženy
Promiňte.
Jarmila vyšla ven, před domem stál cizí muž.
Omlouvám se, možná jsem vás vyděsil. Jsem váš soused, celý den jsem vás sledoval.
Viděl jsem, že jste zmizela a kouř stoupá z kamna. Přemýšlel, jestli se vám nic nestane
Díky, všechno je v pořádku.
Jste příbuzná Tomáše? Byl tu nedávno s manželkou Jste sestra?
Ne, jsem jeho bývalá manželka. Téměř bývalá, vše je v procesu.
A dům váš?
Můj.
Já jsem váš dočasný soused. Kvůli rodinným okolnostem jsem tu. Přítel mi dovolil bydlet. Rozvod taky probíhá, zítra jsem volný. Pokud vám to nevadí, odejdu. Když budete potřebovat pomoc, ozvem se. Jmenuju se Petr.
Jarmila. Počkejte, můžete vyměnit zámek?
Ano. Řekněte, kdy, a udělám to.
Co nejdříve. Zítra koupím.
Podívejme se, ať nekupujete špatný, ať nemusím jezdit do města.
Dobře.
Už dva týdny. Zbývá poslední týden dovolené a nastává čas vrátit se do města. Jarmila už nechtěla hledat nové bydlení. Tomáš nevolal, nepsal, jen přišel email o datu rozvodu. To bylo i lepší. Nechtěla ho vidět.
Sobota. Jarmila vždy vstávala brzy, a dnes Petr pozval na procházku k jezeru.
Začínat nový vztah nebylo v jejím plánu, ale procházka nic neznamenala. Strávili hezký čas a vrátili se k obědu. Před Jarmilovým domem stál Tomášův automobil. Viděla, že právě přijetí. Dveře se otevřely, vystoupil Tomáš a pomáhal těhotné ženě vyjít z auta.
Jarmila a Petr přišli k bráně. Tomáš se snažil otevřít dveře do domu, ale nešlo.
Co to je?
Co tady děláme? Proč vpadáme do cizího domu?
Tomáš ztuhl překvapením.
To je náš dům! řekla těhotná paní.
Opravdu? A kdo to řekl, Tomáš? To je můj dům, opusťte pozemek.
Tomáši, co říkáš?! Kdo je to? Bývalá? Vyhoď ji! křičela těhotná.
Jarmila a Petr se zasmáli. Tomáš tiše nastoupil svou spolubydlící do auta a odjeli.
Má před sebou veselý život.
Ale ona mu porodí dítě. Já ne. Tři neúspěchy. Odpusť.
V blízkosti byl autosalon.
Rozvedli jsme se, protože má žena nechtěla dítě
Čtyři roky po rozvodu. Náhoda v supermarketu setkání s bývalou tchyní.
Jarmilo, nepoznala jsem tě. Sleduju tě už dlouho. Jsi to opravdu ty? Jsi těhotná?
Ano, Jarmila si hladila svůj velký bříško.
Tomáš má problémy. Vnuk se narodil slabý, něco v mužské linii selhalo. Jeho žena uteklá, zanechala nám dítě. A ty jsi sama, chystáš se porodit?
Ne, nejsem sama. Mám rodinu. Čas je, čekají na mě.
Jak? Odpusť mi vše
Trpělivost vám přeji
Bývalá tchyně sledovala, jak Jarmila odchází. Šla po boku Petra, který jednou rukou podpořil Jarmilu, druhou držel malou dívku, která připomínala matku
Napište, co si o tom myslíte!