Dnes ráno osmnáctiletá dívka porodila holčičku. Potom napsala prohlášení…, objednala si taxík a odešla z porodnice, aniž by se ohlédla. Ale ani si nedokázala představit, jaké překvapení tam na dítě čeká.
Když jsme s manželkou večer přijeli do nemocnice, zachváceni očekáváním, naše srdce byla naplněná radostí z příchodu čtvrtého potomka. Naše rodina už je opravdu početná a živá.
Musím podotknout, že naše druhé a třetí děti jsou dvojčata, což bylo pro nás tehdy velkým překvapením v naší rodině totiž dvojčata nikdy předtím nebyla. Během dalšího těhotenství jsme začali říkat s úsměvem: Co když zase budou dvojčata?
Rodiče byli novinkou upřímně překvapeni a v prvních dnech nám moc pomáhali. Už na druhém ultrazvuku nám však lékařka řekla, že s dvojčaty tentokrát počítat nemáme.
Nakonec se narodil náš čtvrtý ninja jedno dítě. Všechny obavy zmizely jako pára nad hrncem. Usadili jsme se v samostatném pokoji, který jsem předem zaplatil stálo nás to 1500 korun na noc, ale ta jistota za to stála.
Za několik hodin mi přinesli miminko na krmení. Najednou vešel primář oddělení s vážným výrazem ve tváři a oznámil: Máme tu jeden problém…
Toho samého rána osmnáctiletá dívka porodila holčičku, napsala prohlášení o vzdání se dítěte a taxíkem odjela z nemocnice.
Po porodu nemohla pořádně chodit, ale na každou cenu se chtěla co nejrychleji vypařit. Museli jsme ji pustit.
Ta holčička byla zdravá a krásná. Pomyslel jsem si: Tolik jsi si přála dvojčata… Nechceš si tu drobečku vzít domů?
Můžeme napsat, že ses narodila ty sama… Ale nechci, aby dítě skončilo v dětském domově. Jaký život ji tam čeká? To mi trhá srdce… Samozřejmě, je to proti zákonu.
I když lze zahájit formální proces osvojení, potrvá to celé měsíce a úspěch je nejistý. Než se vše vyřídí, dítě skončí stejně v kojeneckém ústavu.
Je to smutné… Upřímně, byl jsem z toho celého ohromený. Dobře znám vrchní sestru Martu Pospíšilovou je to laskavý a soucitný člověk. Kolikrát jsme si povídali i mimo nemocnici.
Možná proto mi nabídla zrovna tak zásadní dilema.
Mladá matka odešla z porodnice sama krátce po porodu;
Dítě se narodilo zdravé a potřebuje péči;
Oficiální adopce je zdlouhavá a s nejistým výsledkem;
Vrchní sestra nabídla pomoc z čistého soucitu a snahy pochopit situaci.
Klíčový moment: takové příběhy nám připomínají, jak složité a křehké jsou lidské osudy spojené se zrozením nového života.
Na závěr bych chtěl říct, že narození dítěte je vždy událost naplněná nadějemi i obavami. Někdy jsou naše cesty spletité a nepředvídatelné a nezbývá nám než být si navzájem oporou a projevit pochopení. Tento dojemný zážitek mě přiměl zamyslet se nad tím, jak je lidskost důležitá v těch nejtěžších chvílích života.