Včera jsem zašel k sousedovi, Petrovi Novákovi, půjčit si vrtačku. Otevřel mi v domácích teplácích a tričku.
Pojď dál, právě jsem dojedl večeři, usmál se.
Vstoupil jsem. Byt byl čistý, z kuchyně voněla smažená kuřecí stehna. Na stole stál notebook a vedle něj sklenička červeného vína.
Petrovi je jednapadesát, už dvanáct let rozvedený. Žije sám. Pracuje jako projektant a vydělává asi 60 tisíc korun čistého.
Známe se pět let, od té doby, co jsem se přistěhoval do domu. Ještě nikdy jsem u něj neviděl žádnou ženu. Ani na návštěvě.
Podal mi vrtačku a nalil mi sklenku whisky.
Sedni si, když už jsi tu. Dlouho jsme se neviděli.
Sedli jsme si v kuchyni a upili si.
Zeptal jsem se:
Petře, proč jsi vlastně pořád sám? Nechceš si někoho najít?
Podíval se na mě s pobavením:
Schválně nikoho nehledám. Víš, Karle, těch dvanáct let o samotě mi došlo, že mi to takhle sedí líp.
A proč?
Nalil si ještě malého panáčka. Opřel se.
Povím ti to. Šest důvodů. Konkrétních. Vyzkoušel jsem si je na vlastní kůži.
První důvod riziko rozvodu a rozdělení majetku
Začal Petr:
Před dvanácti lety jsem se rozvedl po osmnácti letech manželství s Janou. Máme spolu dceru, je jí dnes dvacet osm a bydlí sama.
Zamračil se:
Manželství skončilo její nevěrou. Našel jsem ji s kolegou. Podal jsem žádost o rozvod.
A jak to dopadlo?
Soud rozdělil byt napůl, i když většinu hypotéky jsem platil já. Nakonec jsme ho prodali, peníze rozdělili, za svůj díl jsem koupil tuhle garsonku.
Podíval se mi do očí.
Karle, polovinu všeho, co jsem za roky naspořil, jsem ztratil kvůli její nevěře. A je to podle zákona v pořádku, chápeš? Pracoval jsem, dřel na byt, a ona mě podváděla stejně dostala půlku.
Takový je rozvod
Přesně. A řekni sám proč bych riskoval znovu? Třeba potkám ženu, sestěhujeme se, koupíme auto, za pár let se rozejdeme. Proč bych měl znovu riskovat všechno?
Mlčel jsem. Pokračoval.
Druhý důvod ženy nepodporují sny
Víš, Karle, mám svůj sen. Chci si koupit starou Jawu, renovovat ji a jezdit na výlety po víkendech.
To zní skvěle.
Jo, šetřím na to už rok. Ještě půl roku a koupím si Jawu z osmdesátek. Budu ji dávat dokupy vlastníma rukama.
Napil se vody.
Když jsem byl ženatý, měl jsem podobné sny chtěl jsem se naučit hrát na kytaru. Koupil jsem kytaru, přihlásil se na lekce. Jana mi řekla: Na co to potřebuješ? Je ti čtyřicet, nejsi žádný Karel Kryl. Skončil jsem s tím. Chtěl jsem na vodu do jižních Čech. Ty ses zbláznil? Máme hypotéku, mě zarazila. Nikam jsem jel.
Zadíval se z okna.
Ženy mužské sny většinou neberou vážně. Přijdou jim směšné. Teď, když žiju sám, si dělám, co chci. Jawu mi nikdo nerozmluví.
Třetí důvod přehnané sebevědomí žen
Petr pokračoval:
Zhruba před třemi lety jsem zkoušel seznamku. Vyplnil profil poctivě: věk, práce, příjem, koníčky.
A?
Psali jsme si s pár ženami. Třeba Lenka, 46 let, pracuje jako administrátorka v kosmetickém salonu, měsíčně si vydělá 25 tisíc. Odepsala mi: Jste zajímavý muž, ale hledám někoho, kdo vydělává aspoň sto tisíc.
Rozesmál se.
Zeptal jsem se jí: A kolik vyděláváte vy? urazila se a zablokovala mě.
To myslíš vážně?
Naprosto. Většina dnešních žen se chová jako princezny. Samy žijí v podnájmu, vydělávají málo, ale očekávají, že muž bude mít luxusní příjem, byt, auto. Samy nenabídnou nic než tu ženskou energii.
Vypil whisky.
Já mám byt, auto, slušný plat. A přesto pro většinu žen nejsem dost dobrý, protože nejsem milionář. Proč bych měl investovat čas do někoho, kdo mě neocení?
Čtvrtý důvod neumí se postarat o domácnost
Zeptal jsem se:
A co domácnost? Nestýská se ti po ženské ruce, společné večeři?
Petr se rozesmál.
Karle, rozhlédni se. Čisto? Čisto. Uklízím jednou týdně hodinu. Vařit umím, dneska byla kuřecí stehna se zeleninou, za půl hodinky hotovo. Praní? Pereme v automatce, že jo.
Vstal a s úsměvem ukázal na kuchyň.
Domácnost zvládám sám. A víš, kolik žen ani neumí pořádně vařit? Polovina. Raději si objednají rozvoz, nebo jedí polotovary.
Ale najdou se i výborné hospodyňky.
Samozřejmě. Ale proč bych měl hledat ženu jen proto, aby mi vařila, a ještě ji kompletně živil? Radši si uvařím sám.
Pátý důvod strach z manipulace a lží
Petr dolil whisky sobě i mně.
Po rozvodu jsem měl dvě známosti. Obě zklamání.
Jak to?
První, Alena, tvrdila, že je rozvedená. Po měsíci jsem zjistil, že je vdaná. Hledala si jen někoho bokem, protože manžel prý moc nevydělával.
Napil se.
Druhá, Kristýna, tvrdila, že nemá děti. Po dvou měsících se ukázalo, že má dvě. Neřekla mi to, prý by mě to odradilo.
To je síla
Právě. Jsem unavený z lží. Ženy často zatajují, co se jim nehodí. Pak se diví, že chlapi nevěří.
Šestý důvod trestání iniciativy
Petr se opřel.
Naposledy jsem zkoušel někoho oslovit loni v knihkupectví. Sympatická dáma, kolem pětačtyřiceti, u regálu s klasikou.
A?
Přišel jsem, slušně pozdravil: Dobrý den, vidím, že máte ráda českou klasiku. Mohu doporučit něco pěkného? Podívala se na mě, jako bych byl obtěžovatel. Odsekla: Děkuji, poradím si sama, otočila se na podpatku a odešla.
Usmál se ironicky.
Dneska každý mužský krok k navázání kontaktu působí, jako bys byl úchyl. Napsat na síti? Hned tě mají za stalkera. Pozvat na kafe? Zlato, to je podezřelé. Už žádnou iniciativu radši nevyvíjím. Když má někdo zájem, ať to dá najevo ona.
Zamyšlení
Petr dopil skleničku a podíval se na mě.
Neříkám, že jsou všechny ženy špatné. Některé fajn jsou. Najít je ale znamená hledat jehlu v kupce sena. A cena za chybu je vysoká peníze, nervy, čas.
Vstal.
Je mi padesát jedna, mám fajn práci, byt, auto, své záliby a přátele. Jsem šťastný. Proč bych měl riskovat, že o to všechno přijdu kvůli vztahu, který může skončit rozvodem a průšvihem?
Odešel jsem domů dost přemýšlivě.
Je mi devětačtyřicet, ženatý více než dvacet tři let. Doma klid, všechno v pořádku. Ale kdybych byl teď sám šel bych stejnou cestou?
Asi ano.
A teď si říkám je Petr moudrý, nebo se zbytečně bojí? Je skutečně rozumné v padesáti letech už nechtít vztah, protože riziko je příliš vysoké? Způsobuje rozvod opravdu takové rány, nebo se to přehání?
Podporují ženy chlapské sny, nebo si vybíráme špatné partnerky?