Včera jsem zašel za sousedem, Petrem, abych si půjčil vrtačku. Otevřel mi ve vytahaných teplácích a tričku.
Pojď dál, právě jsem večeřel.
Vstoupil jsem. Byt měl uklizený, v kuchyni to vonělo smaženým kuřetem. Na stole ležel notebook a vedle stál sklenička červeného vína.
Petr má jednapadesát let. Už dvanáct let žije sám, rozvedený. Pracuje jako inženýr, domů mu chodí výplata kolem 60000 korun.
Znám ho už pět let, od chvíle, co jsem se nastěhoval do domu. Za tu dobu jsem u něj neviděl žádnou ženu, ani návštěvu.
Podal mi vrtačku, nalil nám whisky.
Sedni si, když už jsi tady. Dlouho jsme se neviděli.
Poseděli jsme v kuchyni a nalili si skleničku.
Zeptal jsem se:
Petře, proč jsi vlastně pořád sám? Nehledáš nikoho?
Jen se usmál:
Cíleně nehledám. Víš, Vojto, po těch dvanácti letech o samotě jsem zjistil, že mi to takhle vyhovuje.
Proč?
Dolil nám do skleničky, opřel se o židli:
Vysvětlím ti to. Je za tím šest důvodů. Vyloženě vyzkoušených.
První důvod riziko rozchodu a chudoby
Petr začal:
Před dvanácti lety jsem se rozváděl. Byl jsem ženatý osmnáct let s Janou. Máme dceru, dnes je jí osmadvacet, žije sama.
Napil se:
Rozvedli jsme se kvůli její nevěře. Nachytal jsem ji s kolegou. Podal jsem žádost o rozvod.
A?
Soud nám rozdělil byt napůl. A to jsem platil většinu hypotéky sám. Nakonec jsme byt prodali, rozdělili peníze, já si za svůj díl pořídil tuhle garsonku.
Podíval se na mě:
Vojto, přišel jsem o polovinu všeho kvůli její nevěře. A to je podle zákona správně. Chápeš to? Makal jsem, platil všechno a ona dostala půlku.
No, to je rozvod
Přesně. A teď mi řekni, proč bych měl riskovat znovu? Dejme tomu, potkám ženu. Nastěhuje se. Tři roky žijeme, vezmeme se. Koupíme auto nebo něco jiného. Pak se rozhodne odejít. Proč bych měl znova riskovat?
Mlčel jsem. Petr pokračoval.
Důvod druhý ženy nerespektují sny svých mužů
Víš, Vojto, mám jeden sen. Chci si koupit starou Jawu, tu z devadesátých, opravit ji a jezdit o víkendech.
To je super.
Jo. Už rok spořím. Za půl roku ji snad koupím a začnu spravovat.
Dolil si vodu, zapil whisky.
Když jsem byl ženatý, měl jsem taky sny. Chtěl jsem se naučit hrát na kytaru. Koupil jsem kytaru, zapsal se do kurzů. Jana mi řekla: Na co ti to je? Vždyť máš čtyřicet, nejsi žádný Nedvěd. Nechal jsem to být. Chtěl jsem jet na vodu do Českého ráje. Ona jen: Zbláznil ses? Máme hypotéku a ty si hraješ na puberťáka. Zůstal jsem doma.
Podíval se z okna:
Ženy mužské sny nepodporují. Přijdou jim hloupé. A teď? Teď si dělám, co chci. Koupím Jawu a nikdo mi neřekne, že jsem na hlavu.
Důvod třetí přehnané sebevědomí žen
Petr pokračoval:
Před třemi lety jsem zkusil internetové seznamky. Registroval jsem se. Popravdě jsem vyplnil věk, práci, příjem, zájmy.
A?
Psali jsme si s pár ženami. Jedna, Milena, čtyřicet šest, recepční v kosmetickém salónu. Výplata čtyřicet tisíc. Napsala mi: Jste sympatický, ale hledám chlapa, co bere aspoň 120000.
Zasmál se:
Zeptal jsem se jí: A kolik vyděláváte vy sama? Naštvala se a zablokovala mě.
Fakt?
Fakt. Většina dnešních žen si myslí, že jsou princezny. Vydělávají čtyřicet tisíc, bydlí v nájmu, ale chtějí chlapa s autem, bytem, dvěma sty tisíci. Sami nenabízejí nic možná tak své ženské kouzlo.
Dopil whisky:
Já mám svých šedesát tisíc, vlastní byt, auto. Pro většinu žen jsem nula, protože nejsem milionář. Proč bych si s takovými psal?
Důvod čtvrtý neumí domácnost
Zeptal jsem se:
A co domácnost? Nechybí ti domácí pohoda, jídlo?
Petr se zasmál:
Podívej se kolem. Uklizeno? Uklizeno. Uklízím jednou týdně, hodinku. Vařím si sám. Dneska třeba kuře se zeleninou. Za půl hodiny hotovo. Prádlo? Práčka to udělá, já jen naházím.
Postavil se a ukázal na kuchyň:
Na domácnosti ženu nepotřebuji. A víš, kolik dnešních žen ani vařit neumí? Polovina. Objednávají z dovozu, polotovary.
Občas jsou i hospodyňky
To jo, ale málokdy. A proč bych si domů pořizoval hospodyňku, když pak bude chtít, abych ji živil? Radši si uvařím sám.
Důvod pátý strach z manipulace a lží
Petr mi dolil whisky.
Vojto, po rozvodu jsem ještě zkusil dvě známosti. Obě lhali.
Jak to?
První, Ilona, říkala, že je rozvedená. Po měsíci jsem zjistil, že má manžela a hledala jen bokovku, protože ten vydělával málo.
Napil se.
Druhá, Veronika, tvrdila, že nemá děti. Ve skutečnosti má dvě. Chtěla to zatajit, abych se nelekl.
To je drsný
No právě. Už mám dost lží. Ženy lžou snadno. Přijde jim normální něco zamlčet, jen aby si někoho ulovily. A pak se diví, že jim muži nevěří.
Důvod šestý muži jsou za aktivitu trestáni
Petr se opřel o židli:
Naposledy jsem chtěl někoho oslovit před rokem. V knihkupectví. Stála tam žena, asi pětačtyřicet, vybírala knížku, vypadala příjemně.
No a?
Přišel jsem, povídám: Dobrý den, vidím, že vybíráte klasiku. Můžu doporučit jednu skvělou Ona na mě koukala jak na úchyla. Řekla: Děkuji, zvládnu to sama. Otočila se a odešla.
Usmál se.
Vojto, dneska je každá iniciativa brána jako obtěžování. Přijdeš za ženou jsi násilník. Napíšeš na facebooku stalker. Pozveš na kafe zlatokop.
Ale ne všechny
To ne, ale většina jo. Už mě nebaví ty odmítavé pohledy. Teď už nevykročím. Jestli ženě stojím za to, ať ukáže zájem sama. Já už se ponižovat nebudu.
Vedlo mě to k zamyšlení
Dopil whisky, zadíval se na mě:
Vojto, neříkám, že všechny ženy jsou špatné. Jsou i hodné. Ale najít je je jak hledat jehlu v kupce sena. A chyba stojí moc: peníze, nervy, čas.
Zvedl se:
Je mi jednapadesát. Mám fajn práci, vlastní byt, auto, koníčky, kamarády. Jsem šťastný takhle. Proč riskovat všechno tohle kvůli vztahu, který mě může zruinovat?
Šel jsem domů, ulehl. Přemýšlel jsem nad jeho slovy.
Je mi čtyřicet devět, ženatý třiadvacet let. S manželkou nám to klape. Ale kdybych byl sám šel bych jeho cestou?
Možná ano.
Je Petr rozumný, že už dvanáct let žije sám a nebojí se přiznat, že nechce vztah kvůli riziku, nebo jen utíká z obavy ze vztahu?
Opravdu rozvod muže připraví o všechno, i když žena byla nevěrná, nebo se to přehání?
Je v pořádku, když chlap po padesátce rezignuje na vztahy, protože cena chyby je moc vysoká, nebo je to jen egoismus a strach ze života?
A je pravda, že ženy nepodporují sny mužů, nebo si jen špatně vybíráme?