Bohatá čtvrť v centru Prahy byla plná naleštěných bot, drahých kabelek a lidí, kteří si málokdy všimli někoho, kdo pro ně byl neviditelný. U chodníku stál nový černý Mercedes-Benz S-Class, jehož majitel nahlas telefonoval vedle rušné kavárenské zahrádky. V tu chvíli nastal zmatek. Asi pětiletý chlapec v zabahněném oblečení přiběhl s kýblem téměř větším než on sám a vylil špinavou vodu přes lesklé dveře auta. Bláto postříkalo okna i karoserii. Dav zalapal po dechu. Mobily okamžitě vyletěly do rukou. Boháč se vztekle otočil. Co sis to dovolil?! zařval. Chlapec zůstal stát jako socha, pevně svíral prázdný kýbl. Spodní ret se mu třásl, ale pohled nesklonil. Zaparkoval jste na mojí mamince. Celá ulice ztichla. Dokonce i hluk města se zdál vzdálenější.
Boháč zmateně zamrkal. Cože? Chlapec ukázal na obrubník. Kamery rychle zabraly směr jeho ruky. Pod předním kolem byla rozdrcená čerstvá květina. Držadlo dámské kabelky uvězněné pod pneumatikou, s utrženým popruhem. Lidé si začali cosi šeptat. Řidič ustoupil dozadu, tvář ztrácela barvu. Já jsem si nevšiml začal muž. Chlapcův hlas zavibroval. Prodávala tu květiny. V obličeji muže se něco zlomilo. Klekl si k přednímu kolu a začal opatrně vytahovat zničenou kytici. A právě tehdy spatřil náramek zaklíněný u pneumatiky. Ruka mu strnula. Pomalu ho zvedl, zatímco mu tvář ještě víc zbledla. Ne Marie? zašeptal.
Chlapec na něj koukal, už měl v očích slzy. Známáte moji maminku? Dřív než mohl odpovědět, začaly se pomalu otevírat zadní dveře Mercedesu. Ozval se slabý ženský hlas. Leo? Oba, chlapec i muž, se najednou otočili. A všichni, kdo natáčeli, náhle zapomněli dýchat.