SNACHA
Anna Dvořáková postavila na krásně prostřený stůl velkou mísu s pečenou kachnou a tiše si povzdechla. Každou chvíli přijedou synové s manželkami.
Nedávno se oženil mladší svatba byla skromná. Inu, dneska to mladí tak dělají. Ona by slavila ve velkém, jak se na správnou událost sluší. S mužem to měli tehdy rychlé jen skočili na radnici, ani prstýnky neměli. Ty prosté zlaté kroužky si mohli dovolit až za rok. Dětem chtěla dopřát opravdovou oslavu. Ale každý si to musí rozhodnout sám, řekla si nakonec.
Má jen jednu vadu je nějaká moc upravená, přiznala se Anna, když rozebírala mladou snachu Ladu. Ale s touhle snachou už měla v plánu si promluvit.
Lada sama o sobě nebyla špatná, naopak velmi příjemná žena. Na syna Honzu měla dobrý vliv pomohla mu najít slušné místo, motivovala ho, aby se kariérně rozvíjel. Až do třiceti žil z ruky do úst, k ničemu se neměl. Anna už začínala mít obavy, ale teď už šlo všechno správným směrem.
Snacha měla ale jednu vlastnost, která Anně docela vadila příliš se věnovala vzhledu. Pořád po salonech: střih, barva, masáže, manikúra… Peníze z toho lítaly jak divé. Podle Anny to není správné vdaná žena má mít rodinu na prvním místě.
Až budou mít děti, to radši půjde na pedikúru než koupit synovi nové boty? Anna tyhle ženy nikdy nechápala. O sebe sama myslela až v poslední řadě. Zvlášť po mužově smrti, když synové, i když byli dospělí, pořád potřebovali podporu.
Z přemítání ji vytrhl zvonek mladí přijeli. Lada vkráčela do obýváku jako hvězda. Kudrnaté vlasy čerstvě upravené, dokonalá manikúra. Na tváři téměř žádný make-up, jen nenápadná práce kosmetičky.
Laděnko, ty jsi dnes krásná! zvolala Anna upřímně, ale drobný nesouhlas v tónu se jí schovat nepodařilo. Ten kostým je asi nový, že?
Ano, včera jsem si ho kupovala, usmála se Lada. V práci jsem dostala hezkou odměnu.
To by bylo lepší si odložit stranou, neodpustila si Anna. Všechny odměny, přivýdělky, třináctý plat, to by mělo jít na horší časy. Uvidíš, bude se to hodit!
Lada se rozhodla nic nenamítat. Měla tchyni ráda prostou ženu, která věnovala život rodině. V koutku duše si ale myslela, že horší časy přicházejí tam, kde se na ně až moc pilně chystá.
Večer proběhl příjemně, ale Anna si neodpustila několikrát nadhodit téma zbytečných výdajů. Lada pochopila ty náznaky patří jí.
A vy jste kdy byla naposledy na manikúře, paní Dvořáková? neudržela se Lada.
Já zakoktala se Anna. Nikdy asi. Doma si něco udělám, abych měla čisté ruce. Víc nepotřebuji.
Nikldo tomu rozhovoru nevěnoval větší pozornost, ale Ladě to jako ženě bylo líto. Vychovat dva syny, dneska s dobrým příjmem, a litovat utratit za sebe pár korun? To si nezasloužila.
Honzo, dělá vaše máma něco pro sebe? zeptala se cestou domů muže.
Nevím, vaří, podívej, jaký stůl zase připravila. Občas kouká na televizi, občas jde k sousedce. Proč se ptáš?
Protože nic hezkého v životě nezažila! Co kdybyste ji někdy vzali do kina, divadla, nebo do restaurace
Ale ona to nechce, vždyť ji znáš.
Lada už mlčela. Srovnala si v hlavě vlastní maminku, která si i v horších časech dovolila nový účes, šaty a kupovala si předplatné do divadla pro radost.
Rozhodla se, že to musí změnit. Tchyně by měla zkusit žít i pro sebe, ne jen čekat u televize na vnoučata, kterým dá zase všechno.
Za pár dní jí Lada zavolala a přemlouvala, ať jdou spolu na procházku a na kafe. Chtěla zaběhnout do salonu ke kosmetičce a zároveň nabídla Anně cokoli podle jejího přání.
Ale copak, vymlouvala se Anna. Když to potřebuješ, počkám na chodbě.
Proč čekat, půl hodinky se dá strávit příjemněji. Zkusíme manikúru a masáž rukou?
S velkým přemáháním souhlasila. Lada předem zavolala do salonu, kde ji znali, a vysvětlila situaci.
Holky, prosím, postarejte se o tchyni jako o královnu. A když nabídnete další služby, řekněte, že vše je zaplaceno. Možná získáte novou pravidelnou zákaznici.
V určený den přivedla Lada tchyni do salonu a svěřila ji šikovným rukám.
Jen půl hodinky, že, Lado? A kolik to bude stát?
Když ji mladá recepční zavedla, Lada si sedla do foyer a vytáhla mobil. Sama pro tentokrát žádné procedury neměla v plánu. Byla sice volná sobota, ale nějaké pracovní zprávy stihnout může.
Anna se vynořila až po dvou hodinách spokojená a omládla. Služby byly excelentní.
Lado, tolik péče! A nabídli i kávu a bylinkový čaj, byli moc milí. Ale kolik to všechno stálo? Asi hodně
Dneska je akce! usmála se administrátorka. Když přivedete kamarádku, všechno má zdarma. Takže vy dneska neplatíte vůbec nic!
Vyšly do nedaleké kavárny, tam si Anna objednala cappuccino, posadila se pohodlně.
A co kdybychom z toho udělaly zvyk? nadhodila Lada. V salonu mají pro stálé zákaznice slevy. Líbilo se vám to?
Opravdu hodně, přiznala Anna. Netušila jsem, jak je to vlastně příjemné.
Mohly jste to vyzkoušet dřív!
Já vím Ale byly děti, muž Bohudík, měl přísná pravidla, šetřili jsme, jak se dalo. A pak už to člověk neřešil.
Teď je čas žít! A chodit se mnou, ať se nenudím sama.
Tak dobře, občas s tebou půjdu.
A tak začaly chodit spolu nejen do salonu, ale i na nákupy, kde Lada vždy decentně vylepšila Annin šatník a polovičku skutečných cen zatajila.
Přesvědčila i Honzu, aby jednou pozval mámu do restaurace. Pak šli i společně do kina, a na Vánoce dostala Anna od Lady dárkovou kartu do divadla.
Ty jsi úplně omládla, říkaly sousedky Anně.
To víte, mladí mě vytáhli ven, usmívala se skromně.
A opravdu, Anně přišlo, že právě teď, v postavení důchodkyně a mámy dvou dospělých synů, její mládí teprve začalo.
Život nám někdy nabízí druhou šanci začít myslet i na sebe a není na tom nic špatného. Každý si to zaslouží.
