**Chlapec, který vysázel les**
Jmenuji se Jakub Novák a narodil jsem se v malé vesnici v Orlických horách. Odjakživa mi děda vyprávěl, jak kdysi hory před naším domem pokrýval hustý les, průzračné potoky a zpěv ptáků od úsvitu.
Když mi bylo osm let, ta hora byla holá, erodovaná, se suchými puklinami v zemi a tichým údolím, které bolelo. Jednou jsem se dědy zeptal:
Proč tu už nejsou stromy?
Protože je lidé pokáceli a prodali. A země už neměla sílu, odpověděl.
A kdo je zase zasadí?
Ten, kdo bude milovat budoucnost víc než svůj dnešní klid.
Tu noc jsem nemohl spát. Cítil jsem, jako by mi děda svěřil důležitý úkol. Druhý den jsem našel rezavou plechovku, naplnil ji hlínou a zasadil semínka olše, která jsem našel u cesty. Každý den jsem je zaléval vodou z potoka. Když vyklíčil první výhonek, cítil jsem něco nevysvětlitelného jako by se se mnou usadil kousek naděje.
Sbíral jsem semínka a sázel dál. Nejdřív na dvorku, pak na svazích okolo vesnice. Sousedé se smáli:
Jakube, to je zbytečná práce.
Ale já si vzpomně
