Ty jsi zradce svatba nebude!
Lásko moje, co to je zase za nesmysl? Marek jen letmo mrknul na fotku v mobilu. Já miluju jenom tebe, nikoho jiného nechci. To je určitě fotomontáž, vážně.
Vážně? A kdo by si s tím jako podle tebe dal práci? rozčílila se Hanka, protože jí to jeho lhostejné mávnutí rukou fakt bodlo. Dokonce se ani nesnažil pořádně vymluvit, všechno říkal, jakoby musel.
Ten kosmetický salon, co jí babička odkázala, Hanka vlastně brala spíš jako příjemný bonus. Její pravá láska byla výtvarná škola, kde učila děcka malovat. O dědictví se ale vzdávat nehodlala.
Salon fungoval víc než dobře, vedla ho spolehlivá paní, takže Hanka měla klid na svou vysněnou práci a netrápilo ji, že jí nic nechybí. Teda až na vlastní rodinu.
Po smrti babičky se dvacetisedmiletá Hanka doma cítila strašně sama, dokud zhruba po roce nezůstala stát vedle Marka na vernisáži v Národní galerii.
Sympatický chlap s lehce stydlivým úsměvem si ji získal tím, jak byl pozorný a laskavý.
Za dva měsíce ji pozval domů seznámit s nevlastním otcem, panem Josefem Horákem.
Taťka mi umřel, když mi byly čtyři, řekl jí tehdy tiše Marek, mamka si brala Josefa až za deset let. Říkat mu táta mi prostě nešlo, ale máme celkem fajn vztahy, víš? Když mamka před dvěma lety zemřela, bydlel jsem s ním dál.
Josef Hančině oku padl do oka. Zachovalý, stále sportovní typ, hodně kultivovaný rozhodně nevypadal na svých šesta padesát.
A Hanka se mu zřejmě zalíbila taky.
Ty jo, Marku, tys měl ale kliku! žertoval, když jí líbnul ruku, takovouhle nevěstu nezíská jen tak někdo!
Jakou kliku? zamračil se Marek jen na oko.
No protože normální chlap dělá v životě něco pořádnýho ne prodavače výtvarnejch potřeb! smál se Josef. Ale vlastně je to jedno, hlavně že máš takovouhle nevěstu!
Nejdřív byla Hanka trochu v rozpacích, ale večer nakonec proběhl v pohodě a ona se smála jeho fórům, že Marek místy až žárlil.
Po půl roce ji Marek požádal o ruku. Hanka byla naprosto šťastná a zamilovaná, o budoucím životě snila už ve dne v noci. Proto ani nezaregistrovala hned, když jí přišly nějaké fotky do Messengeru.
A když to rozklikla, v krku se jí zasekl dech.
Na těch fotkách Marek něžně objímal a líbal nějakou cizí holku. A na tváři měl zas ten svůj stydlivý úsměv.
Datum na fotkách? Jen dva týdny zpátky.
Lásko, co je to za blbosti? začal Marek znova jen automaticky. Nikdo mě nezajímá, miluju jenom tebe. To je nějaká pitomá koláž, rozhodně.
Aha Proč by to kdo dělal? Hanku nebavilo, jak to Marek odbyl. A ještě se omlouval s tím svým líným tónem.
Nevím, dneska má každý možnost donastavit, co chce. Vždycky se najde nějakej blázen, mávl rukou.
Tady Hančin pohár přetekl. Kdyby to byl někdo jiný, vysvětloval by, přísahal, někdo by si stoupl za svoji holku, slíbil by vyřídit to s tím, kdo ji chtěl pošpinit Ale Marek ji očividně nejen zradil, ale nezajímal se ani o to, co cítí.
Ty jsi zradce! Svatba nebude! vyletěla z Marka bytu v slzách, on jen nechápavě koukal.
Tři dny doma jen brečela, pak týden skoro nevytáhla paty z bytu a v práci si vzala nemocenskou. Přemýšlela o všem možném, ale Marek se za tu dobu ani jednou neozval.
Pak ale sbalila síly a začala si klást otázky.
Co když jsou ty fotky fejkové? Koláže dneska zvládne AI během vteřiny. Nevykašlala se na to moc rychle?
K jejímu překvapení byla ta dívka na fotkách opravdu skutečná osoba. Na internetu zabrousila přes Instagram i Facebook a rychle našla profil jmenovala se Tereza a na schůzku svolila hned.
To jsou už starý fotky, zasmála se, když jí Hanka vše vysvětlila a ukázala snímky. To bylo před víc než rokem.
Ale vždyť tu je datum
To si může každý upravit, mávla rukou Tereza. Nevím, kdo to vymyslel, já fakt nemám zájem Marka kazit. S ním jsem byla jen chvíli, neseděli jsme si. Teď už jsem dávno zasnoubená, jdu za pár týdnů pod čepec.
Fakt? Ale nikde na profilu nevidím žádného snoubence
No a? Štěstí má rádo ticho, však uvidíš později na fotkách po svatbě.
Takže opravdu někdo šířil pomluvy o Markovi, a Hanka tomu zbrkle uvěřila. Musela to napravit.
Jenže Marek na zprávy ani hovory vůbec nereagoval. Po dvou dnech proto Hanka sedla do auta a rozhodla se přijít za ním domů.
Přijela navečer a zrovna ho viděla vycházet z auta se svou bývalou kamarádkou Zuzanou.
Hanku a Zuzku spojovalo dětství na stejném sídlišti a už dávno si neměly co říct. Zuzana byla vždycky akční, výrazná, dravá, a Hanka s ní nikdy moc nevydržela. Po smrti babičky jejich kontakt obnovily jen z nutnosti, protože Zuzana škemrala, jestli jí Hanka neprodá salon že by tam chtěla mít další své masérské studio.
Jenže Hanka dobře věděla, že se v Zuzaniných salonech dějí ledacos a ten svůj prostě neprodá! Odmítla několikrát, a tušila, že Zuzana na to nezapomněla. Že si chtěla hrát i s jejím ženichem?
Zatímco jí vířily hlavou tyhle myšlenky, viděla, jak se Marek a Zuzana rozloučili vřelým objetím a políbením na tvář, Zuzana odjížděla.
Vidíš, říkal jsem ti to hned, že Marek je zmetek, uslyšela znenadání povědomý hlas nad sebou.
Dobrý večer, pane Horáku, zrudla Hanka.
Ahoj Hani, nenech si tím ničím zkazit život řekl starý Josef a i když žertoval, v očích se mu mihl smutek.
Promiňte, teď fakt nemám čas vykoktala, a rychle zmizela.
Zuzanu našla snadno, jak parkovala před domem.
Takže chceš mi přebrat ženicha? řekla Zuzaně do očí. Ale ty fotky jsi teda podělala. Všechno jsem si zjistila!
Jaký fotky? zírala opravdově překvapeně Zuzana. O čem to meleš?
Chceš říct, že jsi to nebyla ty, kdo mi poslal Marka s jinou holkou? Že ti nevyšel komplot se salonem?
Hele, Hani, cítíš se dobře? Fakt jsem ti nic neposlala. Marek po mně sám šel už před týdnem, když jste se rozešli
Hanka na ni dlouho koukala nelhala, to poznala.
Tohle musela promyslet v klidu doma, ve svém bezpečném koutku.
A já myslela, že už mi konečně prodáš ten salon! křikla Zuzana za ní, když Hanka odcházela, ale ta už neodpověděla.
Doma, když nasbírala dech, vytočila Marka znovu. Kupodivu tentokrát vzal telefon.
Tak přijď, jestli chceš Mám nějakou chřipku nebo co, nejsem úplně ok odpověděl unaveně.
Dvakrát ho Hanka přemlouvat nemusela.
Marku, já to popletla! Promiň mi, byla jsem moc žárlivá, prostě tě tak moc miluju, že mi to zastřelo rozum Odpusť!
On jen pokrčil rameny. No dobře. To se stane
Ty jsi úžasný, skočila mu kolem krku Hanka, nedokážu tě nemilovat!
Ale proběhlo to jinak, než čekala. Marek ji jemně odstrčil. Zůstaneme přáteli.
Jak to myslíš? Vždyť jsme plánovali svatbu
Hani, ušklíbl se, beru si Zuzanu.
Cože? Ještě před týdnem jsi mi přísahal lásku vždyť jsme se měli brát
Nedělej scény. Právě proto. Tvoje výbuchy emocí, žárlivost To opravdu nemusím.
Navíc Zuzana má víc peněz i lepší podnikání. Musím myslet na budoucnost.
Hanka měla pocit, že oněměla. Co na to říct? Marek ji prostě využil a pak dal bez mrknutí oka přednost jiné.
Utekla z bytu, seběhla schody a venku ji už nohy neposlouchaly sesunula se na lavičku.
Za chvíli k ní sedl Josef Horák.
Chudinko malá, pohladil ji jemně po vlasech. Netrap se, aspoň to víš včas
Ale kdo celou tu šarádu začal? rozplakala se Hanka.
To já, vzdychl Josef.
Vy?! Proč? vyjela na něj.
Zamiloval jsem se do tebe už ten první večer. Tys ale pořád visela na Markovi Chtěl jsem mu to pokazit, ale nakonec jsem slyšel, jak se chlubí, že ulovil bohatou nevěstu. Tak jsem to radši nechal být. Věděl jsem, že tě nevymění, i když si tě nezaslouží Ale měl jsem možnost něco ovlivnit no, nevadí.
Vždyť jste mi tím rozbil život!
Ne, právě naopak. Zachránil jsem ti ho. Jinak bys trpěla daleko víc Vezmi si mě, Hani?
Jste blázen! vyhrkla Hanka a rázně odešla domů.
Odjela z Prahy a Josef ji hledal i potom, ale už byli jen přátelé.
Za rok Josef zemřel a všechen majetek odkázal Hance. Ona se tím ale nijak neradovala, protože si za ten rok k Josefovi našla blízký vztah.
Marek se jen zlobil, že přišel o byt, ale Hančin život už se ho dál netýkal.