Hledám ženu bez finančních potíží: šla jsem na rande s mužem, který ve 45 letech bydlí s maminkou A to mi úplně změnilo život.
Už jste někdy přemýšleli, kolik vám o člověku poví jediný řádek v seznamce? Nemám na mysli fotky před autem půjčeným od kamaráda nebo sáhodlouhé seznamy požadavků, ze kterých by šel sestavit samostatný zákoník, ale jednu krátkou větu jakoby ledabyle hozenou, ale přitom absolutně odhalující.
Hledám ženu bez finančních potíží.
Právě tahle slova mě praštila do očí, když jsem v sobotu večer zcela nemotivovaně projížděla seznamku. Na fotce naprosto obyčejný chlap: žádné pivní břicho, laskavý pohled, čistá košile. Říkejme mu třeba Martin, věk 45.
Normálně bych takové formulace automaticky sjela dál. V ženském překladu totiž často znamenají: Nechci za nic platit, ideálně se o vše postaráš sama a ještě mi koupíš jízdenku na tramvaj. Jenže ten večer ve mně začala šťourat zvědavost. Opravdu mě zajímalo, co se skrývá za tím požadavkem na finanční nezávislost od muže, který vypadá řekněme zcela průměrně.
Obvykle zvědavost končí průšvihem, tentokrát mi ale dala skvělou historku do života. Domluvili jsme si schůzku.
První dojem: totální sterilita a latentní úzkost
Martin navrhl sejít se v parku. Klasika pro ty, co se bojí investovat hned do první kávy. Neměla jsem námitek stromy mám ráda a počasí bylo chladné, ale slunečné.
Přesně na čas. Na vteřinu. Nejdřív jsem to brala jako plus, časem jsem si ale uvědomila: nebyla to jistota suveréna, spíš školácká disciplína. Stál u vstupu do parku se zády rovnými jako podle pravítka a kalhotami, jejichž puky by vám prořízly chleba.
Dobrý den, pozdravil, rychle zrentgenoval můj kabát a kabelku. Hádám, jestli tam nejsou náznaky luxusu a hlavně žádné finanční trable.
Vyrazili jsme po parku a úvodních deset minut se neslo ve stylu: počasí, dálniční známka, jak je Praha hlučná. Mluvil pečlivě, trochu jako čítanka, ale pod tím vším jakási podivná nejistota jako by každé slovo říkal pod kontrolou paní učitelky.
Hledání ideální praktické ženy
Jakmile jsme odbyli povinnou část, šel Martin přímo na věc. Žádné opatrné oťukávání, šel na to rovnou jak při přijímačce.
A co děláte?
Jsem hlavní účetní v logistické firmě.
Ó, to se hodí. A bydlíte ve svém nebo na hypotéku?
Málem jsem zakopla o kačírek. Takové otázky slychávám obvykle až po dvou deci vína, ne v patnácté minutě vycházky.
Ve svém, zalhala jsem, protože mě zajímalo, kam bude směřovat dál.
To je výborné, zřetelně povolil v ramenou. Dneska spousta žen hledá chlapa hlavně kvůli penězům: dluhy, půjčky, hypotéky A já si myslím, že vztah má být vyvážený.
Na první pohled rozumné, kdo by nechtěl partnerství. Vždycky je ale skrytý háček.
A vy? zeptala jsem se. Bydlíte sám?
Martin vypálil větou, která by většinu žen rovnou odradila, ale moje vnitřní socioložka chtěla vědět víc.
Ne, bydlím s maminkou. Je to praktické i ekonomické, proč platit nájem, když máme veliký třípokojový byt? Navíc maminka je už starší, trápí ji tlak.
Ve čtyřiceti pěti letech s maminkou.
A jak máte domácnost rozdělenou? ptám se opatrně.
No, maminka je stará škola, rozesmál se na ni tak vřele, jak na mě celý večer ne. Kuchyň je její teritorium, vaří skvěle. Já pomůžu vynesu koš, dojdu na nákup, když mi sepíše seznam. Máme to dobře rozdělené.
Podle seznamu, zapsala jsem si v duchu.
Ekonomika syna na doživotí
Dopotáceli jsme se ke stánku s kávou. Zastavila jsem se. Martin trochu zpanikařil.
Dáte si kávu? zeptal se tónem, jako bych chtěla hypotéku na Malostranské náměstí.
Vzala jsem si cappuccino.
To tu budou mít drahé, přejel očima ceník. Já mám doma výborný kávovar, běžně nosím termosku, ale dneska jsem prostě zapomněl. No dobrá, tak vezmeme. Vám malou, že?
Koupil mi malou kávu. Sobě žádnou.
Já jsem měl doma, zamumlal.
A pak začal vysvětlovat svou filozofii ženy bez komplikací. Pod tím si představoval nejen ženu se zaměstnáním, ale plně soběstačnou, která se hladce přizpůsobí jeho už dávno zorganizovanému vesmíru.
Já nechápu, proč jsou ženy tak posedlé penězi, mudroval. Ta moje předchozí pořád chtěla: Pojďme bydlet sami, pojedeme na dovolenou, kup novější auto. Ale k čemu? Auto jezdí, byt máme. Já s maminkou žiju rozumně, máme vždycky rezervu.
A maminka by vám schválila svatbu? zeptala jsem se přímo.
No samo! Je jen ráda. Říká: Martine, přiveď nějakou šikovnou ženu, už mě nebaví vytírat podlahu.
A v tu chvíli mi to celé došlo.
On nehledá partnerku. On s maminkou hledají výpomoc.
Maminka stárne, obsluhovat pětačtyřicetiletého kluka začíná být dřina boršče, košile, podlahy ve třípokojáku. Chce to nástupkyni. Nejlépe tu bez finančních potíží, aby nemuseli dělit rozpočet.
Dispečink volá
Právě ve chvíli, kdy rozvíjel své teorie o úspoře elektřiny, zazvonil telefon. Martin poskočil jak při třídní kontrole.
Ano, maminko? Hlas mu zjemněl do polohy školní družiny. Ano, venčím se. Ano, s tou paní. Ne, není mi zima. Šála je. Šnicl? Ano, přijdu. Za hodinu? Dobře. Koupit máslo? Jihočeské? Jasně, vím!
Zavěsil a provinile se usmál.
Maminka má strach. Chce, abych byl doma na večeři.
Pohledem na hodinky pět odpoledne.
Martine, řekla jsem s úsměvem, nenapadlo vás, že žena bez finančních potíží může chtít trochu víc? Žít vlastní život, bez maminky v sousedství. Cestovat, jít si do restaurace?
Upřímně se divil.
A proč žít zvlášť, když je byt? To je nepraktické. Restaurace? Domácí je lepší, žena má udržovat domácí krb.
A kdo je tady vlastně šéf?
Slušně jsem se rozloučila a odjela s hlavou plnou úvah.
Tihle chlapi působí jako spořiví a starostliví, v jádru ale nejsou pány svého života. Žijí podle maminčiných pravidel a ještě tomu říkají vlastní rozhodnutí.
Hledám ženu bez finančních potíží je v překladu Hledám ženu, která nebude komplikovat život mé mamince.
Žena s hypotékou bude chtít podporu. Žena s dětmi pozornost. Žena s ambicemi by ho možná vytáhla z bažiny. To však nechce.
V čem tkví ta past
Paradoxně na takového Martina často naskočí silné, soběstačné ženy. Připadá nám: Normální, domácí typ, nepije, není to žádný povaleč.
Jenže všechno rodině tu znamená všechno mamince. Nikdy nebudete na prvním místě. Do domácnosti budete připuštěny jen pokud neohrozíte řád a nerozvrátíte financování.
Vydělávat budete vy, utrácet své peníze, večer za odměnu poslouchat přednášky o tom, jak blbě žehlíte jeho košile.
Martinovu profilovku jsem smazala. Tedy raději zablokovala, ať ho už nikdy nevidím.
A co vy, narazily jste už někdy na takového Martina? Myslíte, že mají tito kluci šanci na normální vztah, nebo je to marné? Napište mi, jak to vidíte vy.