Žiju s mužem, který tvrdí, že peníze jsou „nízká energie“: Dva roky vztahu, duchovní probuzení místo…

Dobré zprávy

Žiju s chlapem, který tvrdí, že peníze jsou nízkovibrační energie. Jsme spolu skoro dva roky a až donedávna bylo všechno v pohodě. Pracoval, přispíval, žil jako civilizovaný člověk. Jenže jednoho krásného dne dorazil domů a oznámil mi, že prožil duchovní probuzení a že jeho práce už mu prý ničí duši. Ani ne za týden dal samozřejmě výpověď.

Nejdřív jsem byla pochopitelně chápavá. Říkal, že potřebuje prostor, najít sám sebe, že ho ten systém už vysává a chce žít ve vědomí. Já jsem dál fungovala jako dřív: vstávala jsem ráno, lítala do práce, vracela se unavená. On mezitím doma meditoval, koukal na videa o osobním růstu a zapaloval vonné tyčinky. Prý se uzdravuje.

Po dvou týdnech ovšem ještě nepřispěl ani na nájem. Když jsem se ho na to zeptala, uklidnil mě, že se nemám stresovat prý Vesmír vždycky všechno zařídí. No, tím vesmírem jsem se tedy stala já. Začala jsem platit nejen jídlo, ale i nájem, elektřinu, vodu, tramvajenku, internet, prostě všechno. On u toho tvrdil, že na účty nevěří, protože platit účty znamená žít ve strachu.

Jednoho dne jsem doma padla na gauč vyčerpaná a načapala ho, jak leží a poslouchá audio o hojnosti. Řekla jsem mu, že bychom si měli promluvit o financích. On mi na to poradil, že funguju v režimu nedostatku, a že moje starosti přitahují špatné vibrace. Prý mám pustit kontrolu a důvěřovat proudu. Když jsem mu řekla, že to není žádná kontrola, ale obyčejná zodpovědnost, jen se na mě shovívavě podíval a pravil, že jsem se ještě neprobudila.

Slíbil, že už brzy začne vydělávat svými znalostmi. Prý bude poskytovat konzultace, terapie, něco… Dny ubíhaly a kromě toho, že teď opravoval i moje rétorické nedostatky, se nic nezměnilo. Kdykoli jsem si postěžovala, že jsem unavená, diagnostikoval mi nízké vibrace. Když jsem se vrátila v mizerné náladě, oznámil mi, že jsem emocionálně blokovaná.

Vrchol všeho nastal, když jsem dorazila z Kauflandu s těžkými taškami, postavila je na kuchyň a poprosila ho o pomoc. Odpověděl mi, že je právě v hluboké meditaci a nemůže narušit tok energie. Mlčela jsem. Mezitím, co jsem sama skládala nákup, jsem si uvědomila, že nežiji s partnerem, ale dospělým dítětem, které se rozhodlo ignorovat všechny povinnosti.

Nedávno jsem ho požádala, ať si najde jakoukoliv práci. Řekl mi, že už se znovu nepodřídí něčemu, co ho psychicky ničí, jen aby mohl platit složenky. Prý ho mám chápat a podporovat coby vědomá partnerka. Na to jsem jen odvětila, že něco jiného je podpora a něco jiného je financovat člověka, který nic nedělá. Urazil se. Prý v něj nevěřím.

Takže dnes ráno jsem zase vstala, běžela do práce, platila všechnu tu českou realitu, a přemýšlela, kdy přesně jsem přešla z role přítelkyně do role sponzora duchovní praxe ve vlastním obýváku. Nevím, jestli jsem jeho partnerka, nebo jeho osvícený mecenáš. Vím jen, že jsem unavená a že i kdybych si doma vypálila kolik chci františků, tak mi složenky stejně nezmizí ze schránky.

Co bych s tím měla, proboha, dělat?

Rate article
Add a comment