Všechno to začalo před šesti lety – byli jsme jen kamarádi, ale jedné krásné noci jsme se spolu vyspali a od té doby se všechno pokazilo.
Vždycky tu pro mě byl, mnohokrát mi pomohl, byl to člověk, kterému jsem volala, když jsem potřebovala pomoc.
Zamilovala jsem se do něj, milovala jsem ho, ale v roce 2008 odjel do Španělska a všechno skončilo.
Ani mě nevyhledal a já trpěla sama, plakala a modlila se, abych od něj dostala alespoň jeden e-mail, ale nestalo se tak.
V předvečer roku 2009 jsem potkala úžasného kluka, se kterým jsme se k sobě nastěhovali, a o 11 měsíců později se mi narodil krásný syn Nicholas.
Žili jsme šťastně téměř dva roky, ale najednou ho jeho matka začala poštvávat proti mně a já už jsem to peklo nemohla vydržet.
Pak se objevil můj starý přítel – vrátil se ze Španělska a přijel za mnou.
Když jsem ho uviděla, měla jsem pocit, že mi každou chvíli pukne srdce, objal mě a já nechtěla, aby ta chvíle skončila.
Začali jsme se scházet jako předtím, ale bez sexu, jen jako přátelé.
Svěřila jsem se mu s tím, co prožívám a jak se cítím.
Řekl mi, že také čeká dítě s Rumunkou, ale nemiluje ji.
Přišel čas, kdy jsem se rozešla s otcem svého dítěte a odešla žít k matce a bratrovi, on byl pořád u toho.
A pak mě jednoho slunečného rána políbil a začalo moje peklo – řekl, že chce být se mnou, ale nemůže, protože by mi ublížil…..
Po tomhle muži jsem toužila neustále!
Chodila jsem tam, kde byl, a viděla ho s jinými dívkami, trpěla jsem. Ale když mi zavolal, hned jsem šla…..
Hrál si se mnou a věděl, že ho miluju. Každý zatracený den jsme se vídali a slyšeli v telefonu.
Jak se říká: „Všechno má svůj konec“.
Po čtyřech měsících za mnou přijel – odjel do Španělska, aby znovu viděl svého syna.
Týden po jeho odjezdu jsem zjistila, že jsem těhotná.
Zavolala jsem mu, abych mu to řekla, a jeho odpověď zněla: „Buď v klidu, všechno bude v pořádku“.
To dítě jsem nechtěla, protože jsem věděla, co bude následovat, a šla jsem na potrat.
Víte, jaká byla jeho slova?
„Je dobře, že jsi to udělala sama“ a ani se mě nezeptal, jak se cítím, jestli jsem OK…..
Opět jsem zůstala sama se svou bolestí a prožívala ji sama.
Od toho posledního rozhovoru mi nezavolal ani mě nekontaktoval přes Skype.
Vím, že nemám právo chtít tohoto muže a vím, že není pro mě, ale dělá mi radost!
Nevím, jak mám žít dál…..