Prosadila jsem, aby se syn rozvedl, a teď toho hořce lituji…

Dobré zprávy

– Včera mi snacha zase přivedla vnučku na víkend, – postěžovala si mi na schodech sousedka Ludmila. – Vůbec se mi ji nedaří pořádně nakrmit! Řekne mi: Maminka říkala, že princezny přece moc nejí! Sní dvě lžičky a konec! A je bledá jak stěna, skoro svítí tím nedojedením!

Ludmila neměla svoji snachu Simonu ráda už od prvního setkání. Zásadní problém spočíval v tom, že Simona byla o sedm let starší než její syn Jan. Ten byl ještě téměř kluk, sotva složil maturitu.

– On před ní snad ani žádnou ženskou neznal! – lamentovala Ludmila. – Není divu, že se do ní hned zamiloval! Očarovala ho svými zkušenostmi, a bylo

Simona ale byla krásná, výrazná žena. Pečovala o postavu, elegantně se oblékala, věnovala se kariéře. Nedivila jsem se, že mladý Jan k ní tak vzhlížel. Nic nadpřirozeného – muži jsou vizuálně založení. Bylo na co se dívat.

Držela zdravou stravu a vedla k tomu i dceru. Jíst s mírou, žádné přejídání, pořád myslet na zdraví a linii.

Už po pár měsících začala Simona čekat dítě. Možná z trucu vůči budoucí tchyni, která dělala vše pro to, aby vztah rozbila, možná chtěla být co nejdřív vdaná. Anebo to byl prostě náhodný osud. Důležité bylo, že Jan se rozhodl Simonu si vzít. Právě mu bylo osmnáct, jí dvacet pět.

Přihlásil se po maturitě na průmyslovku. Pracoval při škole – začali s mladou manželkou bydlet odděleně od rodičů, a bylo třeba rodinu uživit. Prvně si pronajali byt, potom pořídili malý pokoj v koleji.

Byli spolu šťastní, ale Ludmila neustávala: stále hledala na snaše chyby. Prý neumí vařit, nežehlí košile, neumí řádně obléknout dítě. Podle Ludmily byla Simona samá vada, žádná přednost. Neustálé výčitky, ostré pohledy, řeči synovi

Nakonec Simona výrazně omezila setkávání s tchyní. Sama vodila dceru do školky, na gymnastiku a do šachového kroužku. Jen běžela z práce, hned do školky, pak na kroužky A sama ještě zajít do fitka, na manikúru, ke kadeřnici Doma byla čím dál méně, než by opravdu chtěla.

Jan chodil domů a všude ticho: dcera na kroužcích, žena buď s ní, nebo ve víru svých plánů.

Jednou večer zaklepala sousedka Milena 38letá vdova se dvěma puberťáky. V kuchyni v koleji praskl kohoutek, tekla voda a hrozilo vytopení sousedů pod nimi. Poprosila Jana o pomoc.

Jan byl šikovný, rychle zavřel vodu a opravil, co bylo potřeba. Milena mezitím vařila večeři bramborový guláš s klobásou. Jako díky nabídla Janovi talíř což uvítal s radostí. Simona doma vařila zřídka; neměla na to čas.

Od té doby jej Milena často zvala na večeři zatímco žena s dcerou nebyly doma, trávili večery na společné kolejácké kuchyni u bramboráků a povídání. A jednou mezi nimi přeskočila jiskra ani nevěděli, jak se stalo, že si najednou bez těchto chvil nemohli představit den.

Celá kolej ovšem žila jedním životem, bylo tam spoustu očí a uší. Někdo Simoně hned pověděl, že její muž chodí k sousedce na návštěvy, které rozhodně nejsou jen o knihách.

Rozpoutala se hádka, že slyšela celá kolej. Simona, hrdá žena, vyhodila Jana z bytu, nacpala mu věci do igelitek a postavila před dveře.

Bylo pozdě na cestu k rodičům, neměl kam jít jen k Mileně, která jej přivítala ochotně.

Janičce, dceři Simony a Jana, bylo tehdy šest. Jan měl dvacet pět. Simoně dvaatřicet. Mileně devětatřicet.

Ludmila, když se dozvěděla, že její syn opustil ženu, jásala vítězství! Ale jakmile zjistila, že jde za ženou s dvěma dětmi, která je ještě o čtrnáct let starší, úplně ztichla

Její změna byla podivná a snová. Tolik let Simonu kárala jen za to, že je starší, a najednou klid a smíření. Anebo poznání svého neúspěchu?

Rozuzlení s Janovým a Simoniným rozvodem již dávno není nové stalo se to téměř před patnácti lety. Po celou tu dobu žije Jan po boku druhé ženy Mileny. Společné děti nemají. Ale jejich život plyne v souznění. Navzdory věkovému rozdílu: nyní je Janovi čtyřicet, Mileně čtyřiapadesát. Ludmila je navštěvuje, nemá už ani poloviční připomínky je klid, mír a ticho, idylka. A já mám pocit, že Jan je skutečně šťastný.

Co myslíte vy, je v Česku možné štěstí, i když je žena starší?

Rate article
Add a comment