Nová snacha prohlásila, že její nenarozené miminko potřebuje vlastní pokoj, a proto já i moje maminka musíme uvolnit naši místnost.

Dobré zprávy

Myslím si, že se můj bratr neoženil právě šťastně. Upřímně, na začátku jsem se snažila udržovat slušné vztahy se svou švagrovou. Bratr s manželkou se nějakou dobu nastěhovali k nám k mamince a ke mně. Od té doby jsem se přestěhovala do menšího pokojíčku, maminka spala v obýváku a ložnici jsme přenechali bratrovi a jeho ženě. Jenže Lenka nám hned dala pocítit, že jsme pro ni nižší kategorie. Byla to totiž dcera vysokoškolského profesora.

Bratrova žena se nikdy nenamáhala uklízet nebo vařit, pokaždé zdůraznila, že není služka. Když byla Lenka těhotná, prohlásila, že potřebuje klid. Maminka je bytost smířlivá, tak to všechno tiše snášela. Já si nemohla domů přivést ani kamarádky, protože u nás přece přebývá Lenka.

Vyžadovala kvalitní jídlo a všechno muselo být potichu. Teď musela maminka vařit jídlo zvlášť pro ni, zvlášť pro nás ostatní. Snažila jsem se mamince několikrát domluvit, aby švagrové tolik nevyhovovala, protože Lenka byla den ode dne drzejší. Pár týdnů před porodem Lenka prohlásila, že její nenarozené dítě potřebuje vlastní pokojíček. A chtěla mě vystěhovat k mamince do obýváku. To už jsem opravdu nevydržela. Lenka se rozplakala, začala ječet, jako bych jí chtěla způsobit předčasný porod. Bratr samozřejmě držel stranu své ženě a mně nadával do rozmazlených děcek.

Nakonec maminka navrhla bratrovi, ať si vyřeší bydlení. Nakonec se odstěhovali. Ani jsme pak netušili, kdy se jim vlastně syn narodil, kdy ho pokřtili. Jen jsme slyšeli od Lenky, že nemáme přinášet dary, lepší prý bude poslat peníze a sama nám řekla, kolik přesně v korunách.

Maminka jí řekla, že tolik peněz nemá. Následovalo okamžité odříznutí od vnoučete. Maminku to ze začátku mrzelo, ale pak nám začali malého sem tam sami přivážet. Lenka si tak chodila s kamarádkami na kávu či na nehty a klidně nám malého nechala u maminky. Ale vždycky si ho vyzvedla s nějakou výtkou špatně oblečený, špatně nakrmený.

Když chlapci byl rok, přišel bratr s Lenkou na návštěvu. Prý si musí nějak vyřešit bydlení, protože hypotéku neseženou. Lenka rozhodla, že půjde do práce a dítě že si nechají u mě.

Ty přece studuješ na pedagogické fakultě, aspoň budeš mít praxi. Žít jen z bratrova platu je těžké a my ti nemůžeme platit. S tím školou si to nějak zařiď, převaž na dálkové studium, řekla mi Lenka.

Samozřejmě jsem to odmítla. Nedokázala jsem bratrovi vysvětlit, proč bych měla omezovat svoji školu kvůli jejich problémům. Pak jsem si ještě vyslechla Lenčiny výčitky, že se nechci starat o jejich dítě.

Lenka nás označila za sobce a prohlásila, že už k nám nikdy nevkročí. Půl roku opravdu měli klid. Pak se u dveří jednoho dne objevil bratr. Ukázalo se, že Lenka si v nové práci našla jiného muže. Rozvedli se a Lenka po něm požaduje alimenty.

Teď bratra vydírá dítětem když platí výživné, může syna vidět, když nezaplatí, nemá šanci. Jenže ten druhý muž si ji také vzít nechtěl, měl doma manželku. Takže bývalá švagrová pořád bydlí v pronajatém bytě, který mimochodem platí bratr. Ten se nám přišel omluvit a slíbil, že příště si bude vybírat ženu pečlivěji.

Rate article
Add a comment