Měla jsem se vrátit domů po prázdninách a cesta byla dlouhá, proto jsem si vybrala místo ve vlaku, v oddílu. Místo na horní palandě mi přidělili, ale nebylo to důležité stejně jsem plánovala spát celou cestu.
Moji spolucestující byla paní Olga s jejím synem, čtyřletým Matějem. Myslela jsem si, že Matěj bude hlučný a bude nám vadit, ale byl překvapivě tichý a klidný, jako by se rozpustil ve stínu svých snů. Když Matěj usnul, já a Olga jsme si povídaly, popíjely černý čaj s citronem a postupně se nechaly unést do ospalého ticha.
Ráno mě probudilo energické klepání na dveře, které znělo jako ozvěna v kopcích. Vstoupili dva policisté v uniformách, jejich čepice působily jako fantasmagorie z Malé Strany. Viděli jste to dítě? Tam, na horní palandě, spí. V rohu palandy se krčil Matěj, jeho křehké tělo zavinuté ve staré dece, vypadalo, že je promrzlý, skoro jako by byl částí mlhy. Budeme vám muset položit pár otázek.
Ukázalo se, že Olga včera večer vypila příliš mnoho slivovice a vystoupila omylem na nesprávné zastávce někde u zapomenuté vesnice, snad někde poblíž Slaného, kde je stále cítit historie. Ráno, když se probrala, začala být přesvědčena, že jí syna někdo unesl. Proto se policisté rozeběhli a prohledávali vlak. Olga byla prostě opilá a zapomněla, že dítě nechala v oddílu.
Je děsivé pomyslet, co člověk s opilou myslí může udělat. Je naštěstí dobře, že zapomněla na Matěje ten celou noc snil tiše, že pluje po Vltavě kamsi do tmy. Kdyby na něj nezapomněla, možná by ho vzala s sebou do nějaké zapadlé vesničky, usnula na nádraží a Matěj by se ztratil v hustém lese, kde lišky zpívají podivné písně.
Jak dopadl Matěj nevím. Doufám však, že Olga nezůstala bez trestu. I když je nepravděpodobné, že pokuta v českých korunách připomene matce, jak vypadá skutečná odpovědnost za dítě, které se proměňuje v mlhu pod palandou.