Byla jsem na rodičovské dovolené čtyři roky. Děti mám skoro po sobě, takže mateřským povinnostem se opravdu nevyhnu. Manžel pracuje na dva úvazky, máme vlastní byt v Brně, takže nějak žijeme, i když to není žádný luxus.
Jednou jsem seděla u tchyně na kávě a ona povídá: Co jsi zvládla ve svých pětadvaceti, prosím tě? V tomhle věku by už měl člověk mít rozjetou kariéru, třeba jako moje dcera, a významně na mě pohlédla.
Moje švagrová jmenuje se Veronika si se svatbou hlavu neláme. Kariéra, cestování, setkání, to je její svět. Mladost a krása jsou pro ni nejdůležitější, žádné děti jí do života nepatří. To je samozřejmě její věc, já to svoje rozhodnutí udělala už před lety a nelituju. Jenže její kariéra zrovna slavně nevypadala. Spíš pořád pomlouvala okolo, byla taková závistivá.
Veronika si život užívá jezdí na víkendy do Budapešti, letí si na měsíc do Říma, občas z nějaké hospody postuje storíčka na Instagramu. No a před měsícem za mnou přiběhla celá vyděšená a prosila mě o pomoc. Její vedoucí jde na mateřskou, takže se hledal někdo na zástup s možností povýšení. Podmínka byla napsat top projekt, a kdo ho vyhraje, ten dostane místo. Jenže Veronika na počítače moc není, zvládá spíš Facebook než Excel, takže bylo jasné, že sama to nezvládne.
Do toho se do mě pustila i tchyně: Pomoz jí, já ti slibuju, že se postarám o děti, zajistím domácnost, jen ji podrž, vždyť je to její šance! A protože jsem dobrák, kývla jsem.
Jenže jak to už bývá, druhý den mi tchyně volala: Hele, já musím na chalupu, zavařuju letos švestky, nějak to zvládni bez nás. Veronika po mně ani nekoukla. Zkoušela jsem makat v noci, ale pochopitelně jsem byla jak přejetá. Snažila jsem se holce pomoct, ale prostě jsem neměla kdy, protože o děti se za celý ten čas stejně nikdo nestaral.
A hádej, jak to dopadlo. Veronika najednou vyletěla: Proč to ještě nemám? Vždyť jsi mi slíbila pomoct! A já jí povídám: Slíbila jsem, ale ty a tvoje máma jste slíbily, že se postaráte o kluky. Z práce ale nic nebylo nejen kvůli tomu.
A tak se Veronika urazila, že si napíše projekt sama. Jenže na to samozřejmě hned zapomněla. Výsledkem je, že místo nezískala, protože se radši věnuje svým zájmům než práci.
Tchyně mi ještě udělala scénu, že jsem jí nachystala past, že Veronice závidím. Ale já si to už nevysvětluju. Důležité je, že manžel stál při mně a zakázal mi s jeho sestrou jakýkoli kontakt. Ať si žije po svém. Já mám klid a svobodu a to je stejně na tom všem nejlepší.