Ztratil(a) jsem chuť pomáhat své tchyni, když jsem zjistil(a), co udělala. Přesto ji nemohu opustit.

Dobré zprávy

Mám dva děti. Každé z nich má jiného otce. První dítě je dcera jmenuje se Jarmila a je jí už šestnáct let. Otec Jarmily pravidelně platí výživné a je s ní neustále v kontaktu. Přestože můj první manžel už dávno znovu vstoupil do manželství a má další dvě děti z druhého vztahu, nikdy nezapomíná na naši dceru.

Můj syn Ondřej naproti tomu tolik štěstí nemá. Před dvěma lety můj druhý manžel onemocněl a během tří dnů zemřel v nemocnici. Uteklo už dost času, ale stále tomu nějak nemohu uvěřit. Často si představuji, že se otevřou dveře, vstoupí dovnitř, mile se na mě usměje a popřeje mi hezký den. Takové okamžiky mě doženou k slzám a celý den pak propláču.

Za celou tu dobu jsem držel(držela) hodně při své bývalé tchyni, paní Monice. Pro ni to bylo stejně těžké jako pro mě můj manžel byl její jediný syn. Zůstali jsme spolu, vzájemně jsme se podporovali a společně jsme procházeli tou náročnou dobou. Často jsme si volali, navštěvovali jsme se, a neustále jsme si povídali o mém zesnulém manželovi.

Dokonce jsme někdy uvažovali, že bychom bydleli společně, ale pak si Monika rozmyslela. A tak nějak uběhlo dalších sedm let. Vždy jsme měli Nadstandardní vztah skoro by se dalo říct, že jsme byli přátelé.

Pamatuji si, jak jsem byl(a) těhotná a Monika se zmínila o testu otcovství nevím přesně proč. Ukázalo se, že v televizi viděla pořad o muži, který roky vychovával cizí dítě a až později zjistil pravdu. Okamžitě jsem jí řekl(a), že je to nesmysl.

Pokud muž pochybuje, že je otcem dítěte, nikdy se o něj pořádně nepostará a bude jen nedělní tatínek!

Monika mi tvrdila, že je si jistá, že čekám dítě jejího syna, a já měl(a) za to, že až se Ondřej narodí, bude chtít udělat ten test, ale nakonec neřekla nic.

Letos v létě Monika vážně onemocněla a její zdravotní stav se dramaticky zhoršil. Rozhodl(a) jsem se, že by měla bydlet blíž ke mně. Našel(a) jsem realitní kancelář a chtěl(a) jsem koupit byt, aby mohla být v Praze na dosah.

Jenže Monika skončila v nemocnici a realitní makléř potřeboval úmrtní list jejího syna. Monika už nebyla schopná nic vyřídit, tak jsem šel (šla) do jejího bytu hledat potřebné doklady.

Během pátrání po úmrtním listu jsem našel (našla) jiný zajímavý dokument test otcovství. A zjistil(a) jsem, že když byl Ondřej ještě maličký, sotva dvouměsíční, Monika skutečně test nechala udělat. Potvrdil, že je synem mého manžela.

Byl(a) jsem šokován (šokována). Ukázalo se, že mi Monika nikdy plně nevěřila! Nezůstal(a) jsem zticha a všechno jsem jí řekl(a). Teď se omlouvá, říká, že byla hloupá a moc toho lituje. Ale ve mně pořád zůstává hořkost. Cítím, jako bych byl(a) zrazen(a), protože mi svou nedůvěru nikdy neřekla a celý ten čas mlčela.

V tu chvíli jsem nechtěl (nechtěla) Monice pomáhat. Ale zároveň vím, že nemá nikoho jiného, kdo by jí podal pomocnou ruku.

Nechci Ondřeje připravit o babičku, proto budu Monice dál pomáhat. Jenže ta důvěra a srdečnost mezi námi už nejspíš nikdy nebude stejná.

Dnes už vím, že důvěra je pro vztahy nejdůležitější. Pokud jednou zmizí, těžko se přivádí zpět.

Rate article
Add a comment