Ztratil(a) jsem chuť pomáhat své tchyni, když jsem zjistil(a), co udělala. Přesto ji nemůžu opustit.

Dobré zprávy

Mám dva děti. Každé moje dítě má jiného otce. První je dcera Eliška, dnes už jí je šestnáct let. Táta Elišky pravidelně platí alimenty a je s ní stále v kontaktu. I když můj první manžel už dávno založil novou rodinu, má dvě další děti z druhého manželství, na naši dceru nikdy nezapomíná.

Můj syn už takové štěstí neměl. Před dvěma lety se můj druhý muž náhle vážně rozstonal; za tři dny zemřel v nemocnici v Plzni. Uplynula už nějaká doba, ale mně stále připadá, že tomu nemůžu uvěřit. Často si představuji, že se otevřou dveře, on vstoupí dovnitř, usměje se a popřeje mi krásný den. V takových chvílích pláču celý den.

Celou tu dobu jsem držela hodně pospolu s maminkou mého zesnulého muže, Boženou. Bylo to pro ni stejně těžké jako pro mě její syn byl jedináček. Zůstaly jsme spolu, vzájemně jsme se podporovaly a procházely tím hrůzným obdobím bok po boku. Často jsme si telefonovaly, navštěvovaly se a vždy rozmlouvaly o mém zesnulém muži.

Jednou jsme dokonce přemýšlely, že budeme bydlet v jednom bytě, ale Božena si to nakonec rozmyslela. A uplynulo už sedm let. Vztahy mezi námi vždy držely pevné přátelství. Mohli jsme si říct, že jsme byly jako kamarádky.

Pamatuji si, že když jsem čekala syna, Božena najednou navrhla, abychom udělaly test otcovství. Nevím, proč jí to napadlo. Později jsem zjistila, že v televizi běžela reportáž o muži, který roky vychovával dítě, jenž nebylo jeho, a až po letech se dozvěděl pravdu. Řekla jsem jí tenkrát, že je to nesmysl.

Když muž o dítěti pochybuje, nikdy mu nebude skutečným otcem, zůstane jen tatínkem na neděli!

Božena mi řekla, že věří, že čekám jejího vnuka, tak nějak výjimečně. Myslela jsem si, že po porodu bude chtít test otcovství, ale nic už neřekla.

Letos v létě se Božena vážně zhoršila na zdraví byla na tom opravdu špatně. Rozhodla jsem se, že by měla bydlet blíž k nám. Našla jsem realitní kancelář v Praze a zvažovaly jsme, jestli jí koupíme byt.

Božena zároveň musela do nemocnice a pro makléře jsme potřebovali úmrtní list jejího muže. Božena už nebyla schopna jej najít sama, proto jsem jela k ní domů a začala hledat potřebný doklad v jejích složkách.

A právě při hledání jsem narazila na jeden podivný dokument test otcovství. Ukázalo se, že když byl můj syn ještě miminko, asi dvouměsíční, Božena tajně nechala udělat DNA test, který jednoznačně potvrdil otce dítěte.

Zůstala jsem v šoku. Vyšlo najevo, že mi Božena nikdy úplně nedůvěřovala! Nevydržela jsem mlčet a vše jí řekla. Božena se mi teď omlouvá a říká, že ji mrzí její hloupost. Ale já se stále nemohu uklidnit. Připadám si zrazená celé ty roky to před mnou skrývala.

Nyní mám pocit, že už jí nechci pomáhat. Ale zároveň vím, že nemá vůbec nikoho, kdo by jí pomohl.

Nechci připravit svého syna o babičku, a proto se i nadále budu snažit Boženě pomáhat. Ale ta důvěra a vřelost mezi námi už nikdy nebude stejná…

Rate article
Add a comment