– Budeme u tebe chvíli bydlet, protože nemáme peníze na pronájem bytu! – Řekl mi můj kamarád.

Dobré zprávy

Hele, víš, jak jsem pořád v pohybu, i když mi je už pětašedesát? Pořád si užívám poznávání nových míst a seznamování se s lidmi, kteří jsou fakt zajímaví. Když si vzpomenu na svoje mládí, tak je to taková směs radosti a trochy smutku tenkrát šlo vyrazit na dovolenou, kamkoli tě napadlo! Mohli jsme jet k rybníku, stanovat s kamarády z práce, nebo i plout lodí po Vltavě, a stačilo nám k tomu pár korun.

Ale teď to už je minulost.

Vždycky jsem měla slabost pro poznávání nových lidí potkávala jsem je na plážích, v divadle, na výstavách. S mnoha jsem zůstala v kontaktu roky.

Jednoho dne nám přišla záhadná telegramová zpráva, vůbec jsme netušili, kdo ji mohl poslat. Jasně, já ani manžel jsme neměli v plánu nikam jet. Ale ve čtyři ráno někdo zazvonil u dveří! Otevřela jsem a úplně jsem oněměla úžasem. Na prahu stála Šárka dvě dospívající holky, babička a chlap. Měli sebou obrovské hromady věcí! Já s manželem jsme byli v šoku, ale nakonec jsme je pustili dovnitř. Šárka se mě hned zeptala:

Proč jste pro nás neodešli? Poslala jsem vám přece telegram! A taxík stojí tolik peněz, to nejde!

Promiň, ale neznala jsem, kdo tu zprávu odeslal!

No jo, našla jsem tvou adresu a tak jsme tady.

Já myslela, že si prostě budeme psát dopisy, to je všechno!

Pak mi Šárka vysvětlila, že jedna z těch holek letos dodělala gympl a chce jít na vysokou. Zbytek rodiny přišel, aby ji podpořil.

Budeme bydlet u vás! Nemáme peníze na nájem, vy to máte skoro v centru.

Byla jsem úplně mimo vždyť nejsme rodina, proč bych jim měla nabídnout bydlení? Musela jsem jim vařit třikrát denně. Přinesli si sice nějaké jídlo, ale sami nic neuvařili, všechno jsem musela dělat já.

Po třech dnech jsem už nemohla, tak jsem Šárku a celou její partu poprosila, aby si našli jiné místo. Bylo mi jedno kam. A najednou byl strašný kravál, Šárka začala rozbíjet nádobí a hystericky křičet.

Byla jsem úplně v šoku její chování mě fakt dostalo. Odkráčeli pryč, ale při tom se jim povedlo odnést můj župan, pár ručníků a jako zázrak i velký hrnec s dušenou zelím! Dodnes nechápu, jak to udělali, ten hrnec prostě zmizel!

Rate article
Add a comment