Vypadni ven, ty nevděčná holko! zakřičel otec a Kristýna musela odejít z domu. Je to už osm let, co přišla o maminku, a teď, v osmnácti, právě dokončila se zlatou medailí poslední ročník zdravotnické školy. Toužila pokračovat v maminčiných šlépějích, jenže táta měl s ní úplně jiné plány, které jí oznámil jako překvapení. Řekl jí, že ji zasnoubil se synem svého kamaráda.
Kristýna byla vnitřně rozpolcená, ale odhodlaná jít za svým snem. Tak si našla místo na koleji a začala pracovat na půl úvazku v kavárně kousek od školy. Jednoho večera, když končila směnu, všimla si v kavárně elegantně oblečeného tmavovlasého muže. Vypadal, že patří spíš do nějaké luxusní restaurace než do jejich obyčejné kavárny. Kristýně to vrtalo hlavou ještě dlouho.
Cestou na kolej ji ten stejný muž zastavil u svého auta a zavolal na ni: Kristýno, musím s tebou mluvit. Byla překvapená, ale přesto se zastavila a poslouchala. Vysvětlil jí, že je ten překvapením logodník, kterého pro ni táta domluvil k osmnáctým narozeninám, jenže prý nestihl dorazit včas.
Jmenuji se David, představil se. Říkejme si klidně křestními jmény. Mám pro tebe obchodní návrh. Nejdřív si mě vyslechni a pak rozhodni, jestli to přijmeš nebo ne. Kristýna se rozhodla ho vyslechnout.
David jí otevřeně řekl, že chce rozjet vlastní podnikání, ale jeho táta ho vydírá musí se oženit s nějakou dívkou, jinak mu podnik sebere. Nabídl jí fingovanou svatbu: dostane vlastní pokoj, finanční podporu a naprostou svobodu, žádné zasahování do jejího života.
Kristýna byla nejdřív jak opařená, potřebovala čas na rozmyšlenou. David jí dal svou vizitku a poprosil, aby mu zavolala, až bude připravená. Kristýna o tom hodně přemýšlela a nakonec mu zavolala.
Svatba proběhla jen před rodiči obou mladých. Když se políbili, mezi nimi proběhla nečekaná jiskra. Kristýna pošeptala Davidovi, že se jí líbí, a on z toho byl nadšený. V dalších měsících se tahle jiskra proměnila v plamen lásky a odhodlání, až si oba uvědomili, že jsou do sebe opravdu zamilovaní.