Zůstaň s dítětem. Já půjdu sama na svatbu svého bratra.

Dobré zprávy

Hele, představ si, co se mi stalo včera. Můj manžel přišel z práce a choval se fakt divně.

Zeptala jsem se ho na tu svatbu, co se chystá, a hned začal koukat do země. Řekl, že jde na svatbu sám…

A co já? byla jsem úplně překvapená.

A manžel mi povídá: Miláčku, v lednu jsem dostal mizernou výplatu, tak asi půjdu na tu svatbu jenom já. Ty se postaráš o malou. Neboj, nic se nestane. Jedna svatba, tři dny hotel, něco k jídlu, a musím koupit nějaký ten dárek pro novomanžele.

Jsme mladá rodina, víš. Bydlíme v garsonce, kterou nám dala tchyně. Jsem teď na rodičovské. Naše dcera Eliška má téměř dva roky. Nehrnu se zpátky do práce, protože nemám komu ji svěřit. Tchánovci nám dali byt takže díky aspoň za to.

Moje mamka se stará sama o sebe, maká navíc a rovnou mi řekla, že pokud opravdu budu potřebovat hlídání kvůli práci, tak přijde, ale že kvůli tomu, abych si koupila šaty nebo si nechala obarvit vlasy, mi dítě hlídat rozhodně nebude.

Její povahu znám až moc dobře. Mimochodem, každý rok létá někam do ciziny a všechny víkendy tráví v kosmetických salonech nebo na masážích.

V naší rodině nebyly nikdy nějaké krizové situace. Když je manžel doma, můžu si zařídit svoje, ale pravda, moc ho to nebaví a pouští mě jen výjimečně a na krátkou dobu.

Pak nám přišla ta svatební pozvánka.

Mladší brácha mého muže se žení. Museli jsme jet do jiného města na tři dny. Tak jsem šla poprosit mamku, jestli si vezme Elišku na hlídání. Přece jen, svatba je událost. Jen tři dny a Eliška je pohodová, neřve, nevyvádí.

Mamka dlouho odmítala, ale nakonec si vzdychla, vzala si tři dny volno a souhlasila. Měla jsem radost po dvou letech doma s dítětem aspoň trochu změna, odpočinek…

Jenže všechny moje plány zbouralo oznámení od manžela.

Fakt jsem to brala jako důležitý moment. Rok jsem kojila a skoro nevycházela z domu. A pak zjistím, že o Elišku nikdo nechce pečovat. A manžel chodí na firemní akce a pracovní cesty pořád.

Bráchu mého muže moc neznám a jeho snoubenku jen z fotky.

Byla jsem vážně smutná. Manžel mě vůbec nepochopil. Tvrdil, že je to tak v pohodě.

Hele, tvoje máma není zrovna nadšená, že si vezme Elišku. Ať si odpočine, ty zůstaň doma. Proč ji nutit, když nechce? A stejně moji rodinu vlastně neznáš, jaký má smysl tam jet? Tvým úkolem je zůstat doma a starat se o malou. Já jedu, vrátím se.

Tak jsem si řekla, že nikam nejdu. Proč by měl manžel rozhodovat, co mám dělat?

A co myslíš kdo má v tomhle pravdu?

Podle mě jsou mamka i manžel docela drzí. Jasně, babička nemá povinnost hlídat vnučku, ale mohla by taky někdy myslet na dceru.

A manžel vůbec nebere ohled na mě. Tolik času jsem věnovala Elišce a potřebuji se někdy nadechnout.

Musí pochopit, jestli mě opravdu miluje

Ta holka v téhle situaci je fakt nešťastná. Je úplně závislá na svém manželovi a nikdo jí nepomůže.

Docela by mě zajímalo, co na to říkají ostatní. Doufám, že Eliška (a její mamka) nakonec najdou řešení a že mamka dokáže manželovi vysvětlit svůj pohled na věc.

Holky, nezapomínejte, že žijeme ve svobodné zemi! Můžeme říct svůj názor, nic se nám nestane. Manžel tě vyhodí kvůli tomu, že mu něco řekneš? To by asi nebyla pravá láska. Vzájemné respektování je základ, a můžeme si navzájem dělat radost.

Rate article
Add a comment