Cestující v tramvaji neustoupil místo mamince s dítětem. Měl by být za to odsouzen?

Dobré zprávy

Jedeme s mým synem z obchodního centra. Vedle nás stojí žena s dítětem, které je skoro ve stejném věku jako můj syn.

Autobus je plný lidí. Zahlédnu mladíka, který poslouchá hudbu ve sluchátkách, a poprosím ho, jestli by nám nepřenechal místo. Okamžitě vstane, já si sednu se synem. Můj syn mu dokonce na oplátku podá bonbon. Mladík se trochu zastydí a usměje.

Pak si všimnu, že matka vedle mě se rozhodla okopírovat moje chování. Doslova začne tahat za rameno muže, který seděl a podřimoval. Ten vůbec nereaguje, protože spí, tak matka začne křičet. Muž si sundá sluchátka a začne se rozčilovat vůbec nechápe, o co jde.

Copak nevidíte, že mám malé dítě? Uvolněte mi místo! Zakřičela tak hlasitě, že její syn začal ze strachu plakat. Já taky nechci uhýbat! Muž se nenechá odbýt a brání se.

A víte co? Naprosto ho chápu a souhlasím s tím, jak se zachoval. Vůbec jí nic nedlužil! Takhle ponižující a nevhodné jednání si skutečně nezasloužil. Navrhla jsem, že její syn může sedět vedle mého, ale ona ne jí šlo hlavně o konflikt.

Víte, já bych nikdy takhle nereagovala. Když je potřeba, požádám slušně. Když mi někdo uvolní místo pro dítě, vždy moc poděkuji. Když ne, chápu to je to jejich volba. Za všechny ty roky jsem ještě nikdy nebyla odmítnuta.

Možná právě proto, že na cizí lidi nikdy nekřičím, nevykřikuji ani je neponižuji.

Rate article
Add a comment