Má tchyně a šetřílkovství jsou jedno a totéž jako pivo a klobása na Václavském náměstí. Tchyně je přesvědčená, že nemá smysl investovat do výbavy pro miminko, když v rodině kolují dětské oblečky ze všech generací. Asi si umíte představit, jak vypadá desátá ruka o módě nebo čistotě si můžeme nechat jen zdát. Takové poklady fakt nepotřebuji.
Zpočátku jsme bydleli v pronajatém bytě a tchyně se do nás moc nepletla. Pak jsme si v Praze koupili vlastní byt no a tchyně se okamžitě chopila placu. Po své ose zařídila rekonstrukci: dlažbu prý položí známý Pepa, elektriku zase Pepa třetí, a proč bychom platili řemeslníky, no ne?
Kvalitu těchto profíků jsem měla možnost vidět už v jejím bytě. Podlaha je zvlněná, tchyně tam skoro tančí polku pokaždé, když jde pro rohlíky. Když jsem řekla, že chci řemeslníky s fakturou, byla jsem označena za vypočítavou mrchu a zároveň rozmařilou Pražačku, co rozhazuje koruny.
Rozhodli jsme se vyměnit starý nábytek, a tím začalo druhé dějství. Tchyně obvolala všechny příbuzné od Ostravy po Plzeň, aby nám sehnala pohovku z roku raz dva, jakousi skříň s chybějícími dvířky a koberec, který pamatuje Západočeskou výstavu. Když jsme odmítli, pronesla, že s takovým přístupem brzo skončíme pod mostem.
Manžel (naštěstí správný chlap, Tomáš) byl na mojí straně. Vyděláváme slušně, na novou postel nám Filip z práce dal dokonce slevu. Udělali jsme si to po svém tchyně zuřila jako tornado, ale o výsledek se doteď nezajímá.
Prosím pěkně, nejsem žádná fiflena ze Žižkova. Ségra Martina mi občas věnuje své šaty vypadají skvěle a nejsou samá záplata. Ale jít metodou vezmu cokoli, hlavně že je to zadarmo, tak to opravdu ne. Raději koupím malému pár kvalitních kousků, aby nevypadal jak panenka z blešího trhu v Libni.
Proč vyhazujete peníze? Vždyť v rodině je tolik dětí! lamentovala tchyně.
Jenomže je jasné, že většina těch hadříků už desátým dítětem prošla po důkladné analýze bych tak nanejvýš s těmi tričky vyutírala podlahu v Opavě. Samé fleky, díry, chybějící knoflíky či zipy.
Další příbuzná nám přinesla postýlku od sestřenky. Nebylo na ní ani žebrů musel ji opravit její Honza. Tu rodinnou relikvii jsme s radostí expedovali na chalupu v Jeseníkách a koupili jsme normální houpačku.
Podívejte se na ty boháče! Teď jsi za rozhazovačnou, ale až budeš na mateřské pak se uklidníš! Tehdy budeš litovat, že jsi mě neposlouchala! tchyně nepolevovala v dramatických výstupech.
Upřímně jestli se urazí, je mi to jedno. Chci, aby se naše dítě mělo hezky. I kdybychom jednou brali jen rodičovský příspěvek, naši mě ve štychu nenechají. Bez těch pokladů z poválečných dob rozhodně nepřijdeme o život v nejhorším si aspoň povykládáme, jaké to bylo za mlada s kobercem po prababičce.