Rozešla jsem se s manželem, teď je nesmírně šťastný. Tvrdí, že jsem ho omezovala a nedovolila mu žít normální život.

Dobré zprávy

Nikdo mě nikdy neurazil víc než můj bývalý manžel.

Tři měsíce jsme se neviděli. Naposledy jsem ho zahlédla, když jsem v sobotu vezla naši dceru Markétku k němu domů. Uteklo sotva dvanáct týdnů a on je teď úplně jiný člověk.

Roky jsem mu říkala, že by měl trochu zhubnout, ale on si to nikdy nevzal k srdci. Byl věčně zalezlý doma, dopřával si smažený řízky, klobásy, koláče i kolu, ležel u televize a vymlouval se, že fitko je až moc drahé na jeho plat. Ale teď? V obýváku má rozloženou podložku na cvičení, která je už od dveří vidět! Má nový sestřih vlasů, oblečení voňavé a pečlivě složené, i když v jeho malém bytě nikdo jiný kromě kočky Sněhurky nežije. Přitom ještě před pár měsíci neuměl ani zapnout pračku a teď už pere, věší a dokonce žehlí košile sám.

Tak jsme si sedli ke stolu…

A měla jsem dost. Řekl mi, že jsem ho celé manželství podceňovala, a proto se ke mně choval jako hulvát. Jenže teď už je prý jiný, a já ani jeho dcera v jeho plánech nemáme místo. Prý je v novém vztahu šťastný, kvůli té ženě na sobě maká, zlepšuje svoje já i finanční situaci prý začal vydělávat víc, má vedlejší přivýdělek a myslí na vlastní budoucnost. Tohle mě trefilo nejvíc. Pro mě a Markétku nebyl schopný udělat vůbec nic, nepohnul ani prstem. Kvůli jiné ženě se změnil během tří měsíců k nepoznání.

Říká se, že vztahy jsou o tom, že máš dávat tolik, kolik chceš dostat zpátky, ale Jirka, můj bývalý, nikdy neuměl dávat. Milovala jsem ho, vážila jsem si ho, občas něco připomněla, ale nikdy jsem to nepřeháněla on měl pocit, že je všechno, jak má být. Nikdy jsem od něj nedostala zpátky ani kousek lásky nebo snahy.

I po rozvodu myslí hlavně na sebe, ne na dceru, kterou neviděl bůhvíjak dlouho. Někdy bych si přála, aby si zkusil být chvíli v mé kůži, aby mu někdo dal tolik nezájmu a nevděku, kolik jsem dostávala já roky. Těžko říct, jestli by to dokázal zvládnout…

Rate article
Add a comment