Mami, kde jsi byla? Hledala jsem tě všude! Byla jsem na dovolené. Možná mám své vlastní starosti a záležitosti. A tohle je Filip. Budeme spolu bydlet.

Dobré zprávy

Alenko, mám tě čekat v neděli? zeptala jsem se své dcery. Samozřejmě, mami, odpověděla mi.

Celý víkend jsem se těšila na děti a připravovala jsem se na jejich návštěvu. Chtěla jsem je překvapit něčím dobrým. Uklidila jsem celý byt, všechno narovnala, prostřela stůl, napečené koláče rozvoněly celou kuchyni. Už zbývalo jen čekat na hosty. Ale nikdo nepřišel ve smluvenou hodinu. Začala jsem mít strach, jestli se jim nestalo něco zlého. Přitom jsem měla pro děti připravený i větší obnos, věděla jsem, že touží po nové škodovce. Rozhodla jsem se tedy zavolat dceři.

Zvedla mi to unaveným hlasem:
Jé, maminko, úplně jsem zapomněla, že jsme slíbili, že přijdeme
Chceš říct, že jsem se dva dny chystala zbytečně? Navíc když mám dneska narozeniny.
Mami, přijedeme zítra, slibuju. Měla jsem toho v práci tolik, že jsem to úplně vypustila z hlavy. Odpusť mi.

Zavěsila jsem a cítila jsem se strašně. Všechno, co jsem připravila, jsem beze slova vyhodila. Pak jsem si zabalila kufr, vzala peníze, které jsem chtěla dát dětem, a rozhodla se na poslední chvíli odjet na dovolenou do Mariánských Lázní. Odpočívala jsem, procházela se parkem, bylo mi krásně.
Jednoho dne si ke mně na lavičku přisedl muž a pozval mě na kávu. Jmenoval se Filip a býval soudcem. Povídání s ním bylo snadné a naplněné smíchem. Vyprávěl spoustu zajímavých historek, a já jemu zase svůj životní příběh.

Zamilovali jsme se do sebe. Než jsem odjela zpět do Prahy, Filip mě poprosil, abych se k němu nastěhovala.
Mám byt a slušný důchod. Mohli bychom spolu chodit do kina, jezdit na výlety, užívat si života. Nechceš to zkusit?
Nevěděla jsem, co mu odpovědět. Mám děti, vnoučata
A co s nimi? zeptala jsem se.
Mají své životy, přece. Budou nás navštěvovat, uklidnil mě Filip. V tu chvíli mi hlavou projel nedávný zážitek s dcerou a souhlasila jsem.

O týden později jsem se vrátila domů. Na domovních dveřích visel leták se žádostí o pomoc s hledáním pohřešované ženy.
Tobě hledají? optal se Filip.
To určitě vylepila Alenka, odpověděla jsem.
Nevěděla, že jsi na dovolené?
Ne, vůbec.

Vtom se na schodech zjevila má dcera.
Mami, kde jsi byla? Hledala jsem tě všude!
Byla jsem na dovolené. I já mám právo na své starosti a na svůj život. A tohle je Filip. Budeme spolu bydlet.
Já tomu nerozumím
Neboj se, nic mi není. Nechceš, abych byla šťastná?
Chci špitla Alenka.
Dobře. Tak pojď dál, přivezla jsem ti pár drobností z lázní.
Měla bys odvahu píchnout do života takhle zprudka?

Rate article
Add a comment