Co se to děje s dnešními muži? Pozvala jsem jednoho k sobě domů, myslela jsem, že z toho bude vztah.

Dobré zprávy

Z nějakého důvodu si mnoho žen myslí, že pokud má žena přes čtyřicet let a za sebou jeden či dva rozvody, měla by už rezignovat na život. Mám podobnou zkušenost. Byla jsem dvakrát vdaná. Poprvé v mládí z tohoto manželství mám dceru. Podruhé jsem se vdala ve třiceti. Ani jedno, ani druhé manželství netrvalo déle než dva roky. Něco s těmi muži prostě nesedělo.

Samozřejmě i po druhém rozvodu jsem poznávala muže, ale nikdy to neskončilo svatbou. Dnes je mi pětačtyřicet a přesto věřím, že můžu být šťastná a někde na mě čeká moje spřízněná duše. Abych to zkrátila před měsícem jsem na ulici potkala muže. Jmenuje se Marek a je mu devětačtyřicet. Procházela jsem se parkem, jsem žena, která o sebe dbá a na svůj vzhled si potrpím. Chtělo se mi na chvíli usednout do kavárny na kávu.

Marek ke mně přistoupil a začal se seznamovat. Nebyl přesně můj typ, ale působil upraveně a solidně. Představil se, koupil mi kávu a dali jsme se do řeči. Samozřejmě jsem se hned zeptala, jestli má manželku nebo přítelkyni. Odpověděl neurčitě, bylo poznat, že v nějakém vztahu je. Přesto jsem ho pozvala k sobě na čaj a na bábovku, kterou jsem den předtím pekla. Možná si řeknete, že je bláznivé zvát cizího muže domů, ale vidělo nás pár známých, takže jsem strach neměla. Marek mi nepřipadal nebezpečný.

Dorazili jsme ke mně, vešli do chodby, Marek se rozhlédl a hned se ušklíbl:

Ty máš ale velký byt. Vypadá to, že tu nerekonstruovali aspoň patnáct let.

Dělala jsem, že nerozumím. Poslední malování proběhlo před deseti lety, ale byt vypadá pořád dobře. Proč bych měla cpát peníze do zdí a stropu, když je můžu investovat do sebe? Je to snad špatný přístup?

Přinesla jsem mu čaj a bábovku, jedli jsme a pili, ale Marek začal znovu narážet na můj byt. Řekla jsem mu přímo: Co záleží na tom, jaký mám byt? Proč mě radši nepozveš k sobě? Okamžitě zmlkl. Další rozhovor už neprobíhal. Odešel domů a slíbil, že mi zavolá za týden.

Celý týden se neozval, nenapsal ani jednu esemesku. Až v sobotu pozdě večer mi napsal, že se na mě přijde podívat. Odpověděla jsem, že tentokrát bude muset přiložit ruku k dílu a se mnou vylepšit byt že si dáme tapetovací maraton. Najednou si vzpomněl, že má něco důležitého, na co úplně zapomněl, a že se ozve příští týden. Myslím, že je to ženatý muž, který hledá jen nějaké vedlejší povyražení s bohatou ženou. Já pro takovou roli nejsem stvořená. Ale na tom nezáleží. Co je důležité v tomhle partnerství jsme sdíleli pouze společnost. A já vím, že pravou lásku teprve najdu. Jsem si tím jistá. Ráda bych poradila ostatním ženám pokud pro vás muž nic neudělá, proč byste ho měly potřebovat? Láska, respekt i péče musí být vzájemné. Na to nikdy nezapomínejte.

Rate article
Add a comment