Pro mou maminku je hlídání její vnučky něco naprosto „nemožného“.

Dobré zprávy

Všichni moji kamarádi mají maminky, které bez problémů zvládají pohlídat svá vnoučata. Pro moji maminku je ale hlídání vnučky něco nemožného. Pořád mi opakuje tu samou věc dokola je to tvoje dítě, já už svoje vychovala. Moje dcera, Anička, má pět let a chodí do školky. Před dvěma lety jsem se po rodičovské dovolené musel vrátit do práce učím na prvním stupni a nemůžu si brát volno, kdykoliv se mi zachce. V těchto chvílích bych tolik ocenil, kdybych mohl mít maminku po ruce.

Maminka má naopak spoustu volného času, hlavně v zimě, protože nemá chatu a nikam nejezdí. Většinou je celé dny doma, sleduje televizní pořady a telefonuje s kamarádkami. Nic jiného pořádně nedělá. Minulý týden jsem byl s Aničkou u očního lékaře a zjistili jí potíže se zrakem. Zavolal jsem mamince a vysvětlil jsem jí, že Aničku musíme deset dní vozit na kliniku. Ze školky ji vyzvedáváme okolo jedné a na kliniku se musí ráno. Všechno je to kousek škola, klinika i byt mojí maminky.

Anička je vychovaná holčička, což maminka moc dobře ví. Nezlobí, nekřičí, neudělá nepořádek, jí všechno, co dostane. Přesto moje maminka má k ní takový odpor, že si s ní nechce ani na chvíli hrát. Jednou jsme s manželkou oba museli do práce a opravdu jsme potřebovali radu.

Bylo by úžasné, kdyby se maminka aspoň na pár dní mohla postarat, ale to prý nejde. Máme štěstí, že žije kousek od nás teta, která v případě nouze pomůže. Navíc hned naproti bydlí babička, která poslední dobou stejně jen sedí doma, takže je logické, že by mohla na Aničku dohlédnout, dokud nejsme doma z práce. Nestálo by nás to ani korunu navíc a ušetřilo by mi to s manželkou hromadu nervů.

Od té doby, co šla maminka do důchodu, často jí finančně pomáhám. Dávám jí peníze, platím celý její byt a to pokaždé dvakrát do měsíce. Když jdeme s manželkou na nákup, bereme maminku s sebou a nákup zaplatí ona ze svého, ale je to, protože jí jinak většinou všechno kupuji já. Na svátky se jí snažíme dávat krásné a drahé dárky. Ale maminka to všechno bere úplně samozřejmě. Myslí si, že když jsem její syn, je moje povinnost ji živit a platit za ni nájem. Upřímně tohle nechápu! Dcera je samozřejmě moje zodpovědnost, ale ani bych nevěřil, že pomoc od babičky je dnes něco tak nedosažitelného.

Zdá se mi, že babičky dnes už nemají žádnou povinnost svým dětem a vnoučatům pomáhat a přesto to někdy dělají. Myslíte, že je to správné? Opravdu mě to trápí. Snažím se, jak můžu, pro maminku, a ona to vůbec neocení.

Z dnešního dne mám jedno poučení očekávání od druhých nás často spíš zklamou. Nejvíc musíme spoléhat sami na sebe, jinak budeme naštvaní, že ostatní nám nedají to, co bychom pro ně sami rádi udělali.

Rate article
Add a comment