Kristýna se vdala hned, jak oslavila dvacáté narozeniny. Její muž byl o dost starší, což jí ale ani trochu nevadilo. Stála za Martinem jako hradní zeď. Poslední dobou si ale čím dál víc říká, jestli neměla tehdy radši utéct na stavbu Karlova mostu. Inu, posuďte sami.
Bydlíme spolu v dvoupokojovém bytě, který je Martinův. Vydělává slušně, ale pořád někde jezdí samé pracovní cesty. Já mám takové své malé podnikání a ještě dálkově studuju. Ale domácí práce mi, světe div se, nikdo nesebral! Snažím se, aby bylo vždy uklizeno a něco v hrnci.
Martin platí náklady na bydlení já mu do toho raději nemluvím. Jenže poslední dobou furt brblá, že moc svítím a že teče moc vody. Zpočátku jsem to přecházela, ale časem mi z těch jeho řečí tekly nervy.
Hele, odteďka budeš platit elektřinu a vodu ty. Já dřu jak mezek a ještě pořád cestuju, a když spotřebováváš, tak to plať! Já platím zbytek, tyhle dvě položky si vezmi na triko. Nezaplatíš? Přijdeš o vodu a světlo!
Tak to máme fakt rodinný ráj! Někdy tě napadlo, proč se tu tolik pere, vaří a bliká? Asi budu vařit, uklízet, prát a pracovat na počítači potmě, co? Nebo mám mýt nádobí ve vaně a světýlko si namalovat? Tobě už fakt přeskočilo?
Když nechceš platit ty, tak nemusíš. Ale já taky nebudu. Klidně se odstěhuju zpátky k mamince a nebudu si počítat, kolikrát si umyju ruce nebo kolik kilowattů spotřebuju. A ty si klidně spi v nevypraných trenkách, uvař si sám a zkus si pomořit ponožky v umyvadle! Máš rád čisté košile? Zeptej se své nové kamarádky automatky kolik žere proudu a vody!
Po téhle milé debatě se Martin zničehonic přestal rozčilovat.
Myslíte, že to Kristýna vyřešila správně, nebo ho měla radši poslat do Jihlavy na výlet bez zpáteční jízdenky?