Když jsme byli mladí, naše parta byla plná různých vášní i menších dramat. Mezi námi byl pár Tomáš a Alžběta. Tomáš byl vtipálek, vždycky rozesmál všechny okolo, a Alžběta se svou energií a radostí skvěle doplňovala jeho povahu. Občas se ale kvůli hloupostem hádali.
Jednou jsme pořádali večírek u mě doma v Praze. Tomáš čekal na Alžbětu na zastávce tramvaje. Jak už to u ní bývalo zvykem, zdržela se, takže Tomáš trpělivě postával a vyhlížel ji. Najednou zahlédl mezi lidmi dívku, která měla podobný styl oblékání a stejně kudrnaté vlasy jako Alžběta. Rozhodl se ji překvapit vtipnou hrou, přišel zezadu, objal ji kolem pasu a začal ji bezstarostně škádlit. Ale k jeho překvapení to nebyla Alžběta.
Dívka začala křičet a Tomáš hned pochopil svůj omyl. Situace se rychle vyhrotila, a Alžběta, která přišla zrovna v tu chvíli, zavolala městskou policii. Nakonec se všechno podařilo vysvětlit a Tomáš strávil následujících 45 minut na policejní služebně s dotyčnou cizinkou, která se jmenovala Magdaléna. Během těch čtyřiceti pěti minut si začali povídat a zjistili, že mají dost společného.
O čtyři měsíce později se Tomáš s Magdalénou vzali a dnes mají dva syny, kteří už přerostli vlastního tátu. Alžběta se ještě nějakou dobu snažila Tomáše získat zpět a byla na Magdalénu trochu nepříjemná, ale nakonec to vzdala. Nakonec i její život nabral dobrý směr.
Tomáš si dodnes často vzpomene na ten den a myslí si, že to byla osudová náhoda, která je s Magdalénou svedla dohromady. Život někdy zamotá člověku hlavu a i zdánlivě špatné náhody nás zavedou na ta správná místa.
Připijme si tedy na osud a na všechny nečekané zvraty, které tvoří naše příběhy.