Můj bratr s rodinou chtěli bydlet v Praze na můj účet. Pomohl jsem jim ale pochopit předem, že to tak nebude!

Dobré zprávy

Já a můj bratr máme mezi sebou věkový rozdíl šest let, přičemž on je ten starší. Před třemi lety se oženil a rozhodl se bydlet v bytě své manželky místo toho, aby zůstal u našich rodičů. Vzhledem k tomu, jak je bytové nájemné v Praze drahé, to byla jediná rozumná volba. Já jsem na druhou stranu ženatý už šest let a s manželkou máme dvě děti syna, Kubíka, který má šest let, a dceru, Terezu, která má čtyři roky. Moje žena je rodilá Pražačka, takže jsme se přestěhovali právě sem, kde jsme se taky poznali. Pracuji stále v Praze, a tak se nám podařilo koupit malý byt na hypotéku.

Nedávno mi napsali rodiče, že bratr se svou rodinou plánuje přijít na týdenní návštěvu a že očekávají, že je ubytuji u nás v bytě. Samozřejmě jsem se těšil, že bratra po tak dlouhé době zase uvidím, ale realita je, že ve čtyřech lidech se už teď tísníme v malém jednopokojovém bytě, takže další tři hosty skutečně nemáme kam dát.

Sešli jsme se na hlavním nádraží a den jsme spolu strávili couráním po městě na Staromáku jsme se marně snažili vyhnout davům turistů, a nakonec jsme skončili v kavárně s dortem, který stál málem víc než dva lístky do divadla. Rodiče mi během dne opakovaně naznačovali, že bych měl bratra, jeho ženu a jejich syna ubytovat, protože je v Praze všechno drahé jak svatba v Karlových Varech. Bohužel ani moje bankovní konto, ani prostor v bytě to neumožňují. U večeře jsem tedy navrhl, že je odvezu do hotelu, ale bratr se tvářil jako bych navrhl prodat jeho oblíbeného psa Pepu prostě byl zásadně proti a stále trval na tom, že by měli přespat u nás.

Snažil jsem se vymýšlet různé varianty včetně hostelu nebo pronájmu apartmánu přes známé, ale všechny mé návrhy odmítali bylo jasné, že chtějí bydlet zadarmo. Jenže, upřímně, myslím si, že mám plné právo rozhodovat o svém bytě, který jsme poctivě spláceli korunu po koruně a nemusím nikomu poskytovat nocleh na úkor pohodlí své rodiny. Pravidla jsou jednoduchá: čtyři už je moc a sedm je už skoro jako vánoční večírek ve vagonu metra!

Rate article
Add a comment