Můj otec mi zakázal vzít si svou dceru, protože se bojí, že jsem na jeho vnučku příliš mírný.

Dobré zprávy

Otec mi zakázal brát dceru do náruče, protože se bojí, že jsem na vnučku příliš měkká. Nedávno začala malá Anna lézt, a pokaždé když jsem odešla z místnosti, plazila se za mnou a chtěla, abych ji vzala do náručí. Otec mi radil, abych ji nerozmazlovala, že se naučí postavit na vlastní nohy, když zůstane na zemi. Přesto jsem si nemohla pomoci a vždy jsem ji objala, i když jsem si v duchu pokládala otázku, zda ji až příliš nechráním.

Přiznávám, že mám tendenci být na Annu něžná když pláče, utěšuji ji, zahrnuji ji láskou a málokdy ji pokárám. Možná tím nevědomky zaplňuji mezery po vlastní, chybějící lásce z dětství. Vyrostla jsem v dětském domově poté, co mi zemřela maminka, a své biologické rodiče jsem nikdy nepoznala. Moji současní rodiče, rodina bratrance, si mě vzali k sobě, když se dozvěděli o mé situaci, a dali mi nový domov.

Začátky byly těžké. Táta byl uzavřený, maminka pracovala dnem i nocí, aby nás uživila, a na projevy lásky moc času nezbývalo. Ač jsem věděla, že mě mají rádi, neuměli to dát tolik najevo. Tak jsem si začala v hlavě vytvářet svůj vlastní svět představovala jsem si, jak jsem princezna a vládnu říši plné lásky a ocenění.

Jak jsem dospívala, hledala jsem uznání a blízkost u ostatních, zvlášť ve vztazích. Držela jsem se každé vřelosti zuby nehty a zůstala jsem v nezdravém vztahu celých pět let, protože jsem se bála, že už jinou lásku nenajdu. Můj manžel Martin je laskavý a o části mé minulosti ví a podporuje mě, i když nezná všechny podrobnosti. Navzdory všemu, co mě v životě potkalo, nedokážu si odepřít dávat Anně plnou lásku, protože cítím, že si ji zaslouží tak, jak jsem ji v dětství sama postrádala.

Často přemýšlím, jestli ji nemám přestat tolik chránit, ale vím, že každé dítě potřebuje cítit lásku důvěrnou a upřímnou. Uvědomila jsem si, že minulost mě sice poznamenala, ale zároveň mi přinesla dar porozumění, jak je něha a podpora důležitá. Dnes už vím, že nejlepší, co můžeme děti naučit, je, jak hluboká a nezištná může být rodičovská láska. Protože to je síla, ze které jednou budou čerpat celý svůj život.

Rate article
Add a comment