V některých vztazích nastane chvíle, kdy jeden z partnerů ztratí všechny city k tomu druhému, a nikdo pořádně neví proč. Přesně tohle se stalo Markovi. Do svých sedmnácti let nikdy žádný dívčí vztah nezažil. Přestože byl mezi dívkami velmi oblíbený, rozhodl se věnovat především sám sobě a studiu. Měl jasný cíl: stát se chirurgem, což vyžadovalo píli a odhodlání. Markova maminka jej často nabádala, ať zkusí navázat bližší vztah s nějakou dívkou, ale on se na to vždycky necítil.
Až když nastoupil na lékařskou fakultu do Prahy, začal se podle rady maminky o dívky více zajímat. Nakonec ho skutečně zaujala jedna spolužačka Milena, která patřila do stejné studijní skupiny. Když se za ní Mark odvážil jít, byla upřímně překvapená, protože se s dívkami bavil jen zřídka a většinou trávil čas se svými kamarády. Začali si povídat a Mark ji následně několikrát pozval na večeři do restaurace, což vždy ochotně přijala. Jejich přátelství se plynule proměnilo v opravdový vztah a oba otevřeně přiznali, že spolu chodí.
Jeho maminka měla velikou radost, protože měla strach, že by Mark mohl zůstat sám. Jenže hned po promoci Mileny city náhle vychladly. I když to nebylo neobvyklé, Marka to hodně zasáhlo. Když se dozvěděl, že už k němu Milena nic necítí, velmi ho to ranilo a dlouho se z toho vzpamatovával. Byl sice už dospělý muž, ale nikdy předtím nezažil bolest z odmítnutí, která v něm tehdy zůstala ještě dlouho potom.