Tvůj Marek je pořád ještě hodně mladý. A proč by se měl vůbec starat o tuhle sirotu? Raději si teď schovej všechny cennosti, protože člověk nikdy neví, co jí běží hlavou.

Dobré zprávy

Víš co, musím ti něco povyprávět. Hanka stála ve dveřích a pevně držela Petra za ruku. V očích jí bylo vidět strach a nohy se jí třásly.

Mami, tohle je moje kamarádka… Hanka, povídá Petr, který se právě vrátil z další pracovní cesty.

Byl pryč dva týdny a domů se nevracel sám. Petr bydlel s rodiči v dvoupokojovém bytě, takže Hanka spávala v jeho pokoji a on si na noc roztahoval postel v kuchyni.

Kde jsi ji vůbec vzal? zajímala se máma. Dnešní mladí chodí v samých výstředních hadrech a v obličeji mají piercingy.

Mami, měl jsem prostě štěstí. Potkal jsem ji na koleji, kam mě přidělili. Hanka vyrůstala v dětském domově.

Druhé ráno přišla na návštěvu Petrova sestra Lenka.

Kde máš ty svoje mladé?

Šli si něco vyřídit na matriku.

Tvůj Petr je pořád ještě mladý. A co si vůbec začal s tou holkou z děcáku? Radši si dobře schovej všechno cenné, kdoví, co ji napadne.

O čem to mluvíš? zvýšila hlas Petrova máma.

I já jsem z dětského domova. Myslíš si snad, že jsem kvůli tomu horší než ostatní? vložil se do toho Petrova táta, aby se Hanky zastal.

Jen počkej, její geny se časem projeví, nedala si říct sestra.

Nebuď drzá na Hanku! ozval se znovu táta.

Petrovi rodiče věřili, že syn si má rozhodovat o svém životě sám. Takže jim do toho nemluvili. Rozhodli se nejdřív bydlet všichni pohromadě, později si mladí našetří na vlastní podnájem. Popravdě, Hanka byla dost nešikovná v domácnosti. Tchyně už to někdy chtěla vzdát, ale tchán Hanku vždycky držel nad vodou.

Později Petr řekl, že Hanka se chce přihlásit na filozofickou fakultu. Znamenalo to, že by rodinu živil sám. Tchyně z toho nebyla vůbec nadšená, ale nemohla nic namítat. Nakonec si taky myslela, že bez titulu dneska člověk nikam nedojde.

Časem si mladí pronajali vlastní byt. Hanka začala brigádně učit češtinu na základce.

Tchyně syna litovala, tak jim nabídla, že u nich mohou chvíli bydlet. Ale tchán respektoval rozhodnutí mladých.

Jednou donesla sestřenice tchyně dvě nové pánve.

Koukej, co mám! Jednu ti prodám, můžeš ji dát mladým. Všichni dneska žijeme od výplaty k výplatě, a oni to nemají vůbec lehké.

Víš, děti si vedou skvěle. Hanka stíhá jak školu, tak úklid nebo vaření.

Tak Hanka dostala od tchyně pánev a ta jí hned vysvětlovala, že se má míchat jen dřevěnou vařečkou.

A asi po týdnu přišla tchyně na návštěvu a našla Hanku v kuchyni v slzách.

Kotlety se mi připálily, brečela, a drhla jsem tu pánev drátěnkou. A to byl od vás dárek.

Ale no tak, neplač, chlácholila ji tchyně.

Petr našel obě na zemi. Už chtěl něco říct, ale mávl rukou a nechal je být.

Od té doby uběhlo osmnáct let. Hanka je zástupkyní ředitelky. A za celou tu dobu se z ní pro tchyni stala vlastní dcera, ale tchynina sestra jim záviděla celý život.

Opravdu záleží na tom, odkud kdo vzešel, když je člověk poctivý a dobrý člověk?

Rate article
Add a comment