Pokud si myslíte, že jsem někdy snil o rodině, jste úplně vedle. Manželku nepotřebuji. A už vůbec ne takovou, jako jsi ty.

Dobré zprávy

Před několika lety se můj kamarád Karel oženil. Musím říct, že odolával dlouho, protože už mu bylo třiatřicet. Vždy žil jen pro sebe a otevřeně říkal, že manželství je pro něj zbytečné. Návštěvy u rodičů, velké nákupy potravin na týden, rodinné oslavy to mu bylo proti srsti. Když si z něj přátelé a rodina dělali legraci, říkával stále to samé:

Mám svůj byt, slušnou práci, na co bych potřeboval rodinu? Zvládám to sám. A navíc mám věrného přítele svého psa Maxe. Žijeme si spolu v klidu a žádné trápení neznáme. A ženy? Dnes jsou, zítra ne.

Jenže dřív nebo později přijde změna na každého. A přišlo to i na Karla. Padl do spárů jedné ženy. A nebyla to žádná naivka Držela si odstup, což jeho zájem ještě víc podnítilo. Ta dívka se jmenovala Radka a poznali se v kavárně. Bylo jí devětadvacet, byla rozvedená, ale bez dětí.

Později se viděli znovu. Radka strávila pár nocí u Karla doma, a než se nadál, měla v jeho skříni své věci. Než by se vzpamatoval, bydlela už u něj. Jednoho dne spolu seděli v kuchyni, popíjeli čaj a Radka pronesla:

Kájo, víš, párkrát jsi mezi řečí zmínil svatbu. A víš co? Asi bych do toho šla.

Ať se snažil, jak chtěl, Karel si nemohl vzpomenout, že by o svatbě opravdu mluvil. Ale odporovat nedokázal. Zkusil to, ale Radka rychle změnila téma na plánování svatby.

Karel cítil, že se všechno děje nějak mimo jeho kontrolu, ale nebyl schopen odporovat. Říkal si, že stejně dřív nebo později ten krok udělat bude muset. A Radka nebyla vůbec špatná volba. Tak zase jeden svobodný muž méně.

První rok manželství byl krásný. Občas se objevily drobné neshody. Radce vadilo, že Karel často chodí domů pozdě nebo přijde opilý. Ona zase občas komunikovala se svým bývalým manželem, kterému si stěžovala na Karla. Ten nebyl nadšený, že jeho žena píše bývalému.

Radka svou obranu odůvodnila tím, že je třeba být milý k lidem. Jednou slavil Karel v práci narozeniny šéfa a jak jinak domů přišel opět opilý. Lehl si do vedlejšího pokoje a zaslechl hovor své ženy se psem.

Ty jsi ale rošťák. Celý den jen žereš a spíš. Nic jiného nezvládneš, než spát. Stejně jako tvůj pán. Ne, ty jsi chytřejší než on. Nemluvíš, ale všechno chápeš. Tvůj pán nic chápat nechce. Jak takhle může někdo žít?

Karel to uslyšel a měl chuť vstát, dát Radce co proto a říct jí svůj názor. Nakonec to ale bylo jinak.

Zas přišel domů opilý. Ani tobě nevoní, viď? Každý den je to horší. Už ho nemůžu vystát. Lituju, že jsem si ho vzala. Na první pohled vypadal normálně, ale ve skutečnosti je hrozný. Můj bývalý byl daleko lepší. Nepil, vydělával. Proč jsem od něj odešla? Dobře, sem tam mi zahnul, ale to se stane každému. A tolik dárků jsem od něj měla. Uměl se omlouvat. Pořád mě přemlouvá, ať se vrátím. Co mám dělat, Maxi? Všechno je v tvých tlapkách. Dej mi znamení.

Najednou Karel vstoupil do pokoje. Zavolal na psa, podíval se na Radku a řekl:

Jestli si myslíš, že jsem snil o rodinném životě, tak jsi vedle. Nemám potřebu mít ženu. A už vůbec ne takovou, jako jsi ty. Byla jsi to ty, kdo vtrhl do mého bytu. Je mi až nechutné na tebe pohledět. Máš hodinu na sbalení svých věcí. Tvůj bývalý na tebe jistě čeká. Anebo běž klidně za někým jiným. A ještě něco zítra můžeš podat žádost o rozvod.

Radka místo toho, aby odešla se ctí, propukla v pláč a omluvy. Potom Karla obvinila, že je bezcitný. Ale on si stál za svým a vyprovodil ji ze dveří. Venku si zavolala taxi, sedla a zmizela někam do noci.

Každý vztah je lekcí. Karel se tak naučil, že nemá smysl žít ve lži, ani sám před sebou. Je lepší být upřímný, i když to někdy bolí jen tak může člověk najít klid, ať už je sám nebo s někým.

Rate article
Add a comment