Jmenuji se Ondřej. Můj otec si po smrti maminky vzal ženu, která měla dvě dcery.
Utekla řada let. Vyrostli jsme. Pak ale táta náhle zemřel při nehodě.
Moje macecha byla překvapivě slušná žena. Přenechala mi byt.
Ten byt patřil tvé mamince. Teď má být tvůj!
Macecha jen poprosila, abych dovolil jejím dcerám zůstat bydlet v bytě, dokud nedokončí školu. Sama se stěhovala zpátky na venkov. Souhlasil jsem.
Lucie a Šárka byly každá úplně jiná. Ale měly společný cíl: najít si muže s vlastním bytem.
A začal mi docela pěkný život. Lucie mi každé ráno nachystala snídani, Šárka mi o víkendu vyžehlila košile. Obě se snažily mě hýčkat.
A pak, během dvou měsíců po sobě, porodily Lucie i Šárka mé dcery. Když se to macecha dozvěděla, byl z toho obrovský skandál. Ale Lucie i Šárka odmítly jít na potrat. Rozhodly se, že si děti nechají.
Po pravdě řečeno, když jsem si spočítal, kolik by mě stálo dvacet let platit alimenty, rozhodl jsem se raději jít do hypotéky.
Prodal jsem svůj byt a pořídil za něj dvě garsonky. Co mi zbylo, dal jsem jako akontaci na vlastní větší byt, na který jsem si vzal hypotéku.
Každé z nich jsem dal jednu garsonku s tím, že mi podepíší vzdání se alimentů. Několik let jsem pak žil v klidu.
Až jednou za čtyři roky mi v práci doručili exekuční příkaz pro obrovský dluh na alimenty.
Šel jsem za sestrami, jak se mohlo stát. Jen se mi vysmály do očí. Prý jsem jim byty dal jen tak, v papírech to schválně zkazily.
Takže jsem přišel o byt po rodičích, pořád platím hypoteční splátky a ještě k tomu alimenty. Je to těžké.
A macecha mi to dává sežrat:
Máš, co sis zasloužil! Dobře ti tak!
Lucie i Šárka mi navíc zakázaly vidět dcery. Spadl jsem na dno. Půjčil jsem si peníze, abych splatil dluh na alimenty, a zažaloval je o styk s dětmi. Soud jsem vyhrál.
V práci jsem si domluvil velkou část platu bokem, takže posílám na alimenty jen minimum.
Dcery si beru každý pátek a vracím je v neděli. Kupujeme vše, na co mají chuť, jezdíme na výlety, do zoo, do aquaparku. Lucie a Šárka neustále nadávají, že je rozmazluji.
Dávám taky bokem peníze dvěma známým chlapům, aby na náhodu o sestrách rozšiřovali, že cizí děti se těžko vyvdávají.
Jednou jsem si v přítomnosti sociální pracovnice odvezl holky z bytu macechy. Prohlásil jsem, že je matky úplně opustily. Teď už mám děti v péči já a sám žádám o alimenty od Lucie a Šárky. Jsem nejlepší táta. Můj holky mě objímají, když zahlédnou svoje matky, protože se bojí, že by si je chtěly vzít zpět. Čtu jim pohádky o zlých macochách, a tak mají jasno, kde je doma dobře.
Když Lucii a Šárce všechno došlo, byl jsem už znovu a šťastně ženatý.
Navrhl jsem jim dohodu: vrátí mi byty, já jim vrátím dcery. Samozřejmě hned kývly.
Teď mám parádní život. Dvě garsonky pronajímám, hypotéku jsem už splatil.
Nenechal jsem se napálit a sestrám jsem to pěkně vrátil.